Velká, stará a majestátná – to je tibetská doga

Plemeno, které je staré více jak 4000 let a dá se o něm tvrdit, že je ryze přírodním. A co vlastně znamená ryze přírodním? A jaké jsou tito psi v povahách, jak si vede chov a co vše tak velký pes k životu vlastně potřebuje? Nejen to se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jistě jste zaregistrovali, že vám v prosinci představujeme daleko více plemen a úmyslně jsme vybrali ta plemene, která nejsou příliš rozšířena. Tentokrát jsme vyzpovídali sympatickou majitelku chovatelské stanice ALTAN-CORGO kennel, která se věnuje více jak 20 let chovu jednoho prastarého plemene  jménem tibetská doga.

O koupi většího psa jsme začali s manželem přemýšlet v době, kdy jsme měli dvě malé děti a dům se zahradou byl těsně před dokončením. Nic nám nebránilo pořídit si čtyřnohého kamaráda, společníka a hlídače.  Začali jsme se zajímat především o povahové vlastnosti různých plemen. Ve výběru nakonec vyhrála tibetská doga. V roce 1997 se členem naší rodiny stala první tibetí holka. Její charakter a exteriér nás okouzlil natolik, že jsme se začali intenzivně věnovat výstavám a chovu.

Momentálně mám doma 11 tibetských holek a kluků různého stáří. Mezi nimi jsou jak babičky – veteránky, tak psi v aktivním věku  i roční puberťáci.

U tibetské doga rozlišujeme několik typů, a to tygr, lev, do-khyi (lehčí typ). Rovněž srst mají v široké barevné škále. Také povaha je u každého jedince rozdílná. Říká se o nich, že jsou neúplatnými hlídači. Hlídání teritoria a své rodiny mají vrozené. Nejsou to však agresivní psi. Pro utváření všech charakteristických vlastností tibetské dogy je velice důležitá socializace a výchova již do raného věku. Při své výchově potřebují důslednost, ale v žádném případě ne tvrdost, mnoho trpělivosti a spoustu lásky. Pokud toto respektujete a  zvládnete, získáte nejlepšího parťáka pro soužití s vámi, rodinou. Jsou velice inteligentní, výborně umí vyhodnotit situaci, kdy něco řešit nebo naopak zůstat v klidu. 

Ano, právě se blíží období krytí a následně potom štěňátek. Feny tibetské dogy hárají, až na malé výjimky, jedenkrát ročně, a to vždy v tomto období. Proto se štěňata rodí převážně v prosinci a lednu. Chovný pár vybírám opravdu pečlivě. Snažím se, aby spojení bylo přínosem pro chov, aby rodokmeny pářených jedinců byly nepříbuzné. Prioritou je pro mě ale samozřejmě zdraví obou budoucích rodičů. Vždy se zajímám o zdraví předků minimálně do 3. až 4. generace. Dalším neméně důležitým faktorem při výběru páru je příkladný exteriér, výborný, silný a dynamický pohyb, správné postavení a úhlení obou párů končetin, krásná hlava, která musí vždy vyjadřovat pohlaví. Pes i fena musí být podobní v typu, správné velikosti a samozřejmě velmi důležitým kritériem je i povaha.

Není opravdu jednoduché vybrat chovný pár. Často proto jezdím na krytí do zahraničí. Importuji psy a feny, o kterých jsem přesvědčená, že by mohli být přínosem pro chov. Za mou pětadvacetiletou éru chovu jsem zopakovala krytí pouze jednou. Samozřejmě, mohu vybírat, studovat rodokmeny, být o páru přesvědčená, ale poslední slovo v chovu má stejně příroda. A spojení nakonec nemusí dopadnout podle mých představ. I to se stává.

Tibetské dogy jsou z 99 % naprosto výjimečné  a výborné mámy. Nejčastěji se rodí v průměru osm štěňat, není však výjimkou vrh o 12 i více štěňatech. Novorozená štěňata váží v průměru 500 g.

Ze svých dlouholetých zkušeností mohu říci, že pokud je fena i pes ve výborné fyzické kondici, jsou krmeni kvalitním krmivem, dostávají potřebné doplňky, jsou chováni v patřičných podmínkách, probíhá krytí i následné zabřeznutí zcela bezproblémově. Rovněž pro březí fenu je velice důležitá její výborná fyzická a psychická kondice, protože jedině tak se může chovatel dočkat bezproblémového porodu a krásného, vyrovnaného vrhu. Hlavním faktorem ovlivňujícím fyzickou kondici je pohyb a osvalení. Se svými fenkami chodím v prvních týdnech březosti na stejně dlouhé procházky jako v průběhu roku, s blížícím se termínem porodu je však zkracuji, ale chodím i několikrát denně.

Tibetská doga je v poměru ke své velikosti velice skromná na množství krmiva, ale ne na jeho kvalitu. Je proto velice důležité ji krmit kvalitním, vyváženým krmivem. Každé věkové období si u nich vyžaduje trochu rozdílný krmný systém. Štěňata a juniory jsem zvyklá krmit vícekrát za den krmivem výhradně určeným právě pro tuto věkovou kategorii. Postupně se počet denních dávek snižuje. V dospělosti a v aktivním věku krmím pouze jednou denně. Krmivo vždy přizpůsobuji každému jedinci zvlášť. Od devíti let dostávají granule určené pro seniory, které plně respektují jejich výživové potřeby. Jako doplněk pro správný růst, kvalitní srst a ve stáří pro lepší zažívání a pohyb používám různé výživové doplňky, kterých je na našem trhu celá řada. Vždy je ale potřeba zjistit, zda tento doplněk danému jedinci vyhovuje, stejně tak jako značka a složení krmiva. Již několik let mám výborné zkušenosti s granulemi značky Brit Care a výživovými doplňky značky Canvit.

Tibetské dogy mají širokou barevnou škálu srsti. Černá s pálením je pro mnohé klasické zbarvení. Znaky jsou v odstínech světlé – tříslové až po sytě kaštanovou. Stejně tak je to u zlatých odstínů, kde se vyskytují od světlé, nebo chcete-li krémově zlaté, přes středně zlaté, tmavě zlaté až po sytou červenou. Zde také patří zbarvení sobolí. U modré s pálením se znaky vyskytují ve stejných odstínech jako u černého zbarvení. Nejméně se vyskytující barvy jsou celočerná a celomodrá bez jakýchkoli barevných znaků.

Křížení barev zlatých a černých s pálením není nijak omezeno. Vždy by si však měl chovatel dávat pozor na pigment, který je velmi důležitý. Při křížení barev modrá s pálením a zlatá se může ve vrhu vyskytnou jedinec s barvou dvojitě ředěnou, tzv. dilute. I tato barva je ve standardu přípustná. Jediné, co se s ohledem na možné zdravotní problémy u potomků nedoporučuje, je krytí dvou jedinců modrých nebo modrých s pálením. Toto se týká ale všech plemen, ve kterých se vyskytují modré varianty. 

Tibetský mastif nebo-li tibetská doga není opravdu psem pro každého. Není to pes, který Vás bude bezmezně poslouchat a honit se za míčem. Nehodí se pro něj dril, vyžaduje především důslednost, trpělivost a lásku. Jejich povaha je něčím podobná kočce. Přivítá vás a stačí mu vaše přítomnost. Není to takové nekonečné mazlení. Velice rád situaci vyhodnocuje a rozhoduje sám. Miluje procházky, které si vyloženě užívá. Je si vědom své síly a majestátnosti. Zbytečně nevyhledává konflikt a bezdůvodně nejde do sporu. Svou rodinu a přátele miluje nade vše. Lásku vám dá, i když krátce, tak jasně najevo. Hodí se pro člověka, který nebude očekávat 100% poslušnost, ale chce parťáka a sobě rovného, chytrého společníka na procházky a výlety nebo hlídače k domu se zahradou.

Toto plemeno je opravdu staré a je považováno za původní. Je předchůdcem dogovitých a obřích plemen psů. Využívali se jako hlídači a strážci klášterů, majetků a stád. První písemná zmínka o tibetském mastifovi je z 11. století. Do Evropy ji přivezl Marco Polo v 16. století. První zapsaný vrh tibetských dog se narodil v 1898 v berlínské ZOO. Jako zajímavost je potřeba zmínit, že v Tibetu jim mniši dávali kolem krku červený límec z obarvené srsti jaka, tzv. kekhor. Tímto límcem, značícím oheň, umocňovali jeho hrozivější vzhled. I dnes jsou tibetské dogy skvělými hlídači, ale i rodinnými společníky. V ČR je pár jedinců, kteří mají složené zkoušky ZOP. Kromě turistiky, kterou tito psi milují, bych je jako sportovce neviděla.

Tibetská doga patří mezi původní plemena, a proto má velmi dobré zdravotní předpoklady a dlouhověkost. Dožívají se s přehledem 10 až 12 let a není vůbec výjimkou 14 let. K chovnosti jedince je nutné podstoupit RTG vyšetření na DKK a DLK (dysplazie kyčelního kloubu a dysplazie loketního kloubu). Mnoho chovatelů podstupuje i řadu dalších, nepovinných vyšetření, které jsou přínosné pro zdravý chov, jako např.: vyšetření štítné žlázy, očí, RTG patel, OCD, LTV. Vyšetření na DKK a DLK se u tibetských dog provádí již desítky let. Do chovu jsou zařazování pouze jedinci, kteří nesmí mít vysoký stupeň postižení. Díky této skutečnosti se v chovu jedinci s vysokým stupněm postižením vyskytují minimálně. Je důležité si ale uvědomit, že vysoký stupeň DKK a DLK není pouze genetickou záležitostí. Významnou roli zde hraje i výživa a pohyb v období dospívání, kdy by měl majitel bedlivě dbát na vyváženou stravu a přiměřený pohyb.

Tibetská doga je v ČR zastřešena dvěma kluby. Specializovaným klubem, kterým je Klub tibetské dogy ČR, z.s. (KTD ČR, z.s.), a KCHMPP z.s. Pokud jedno plemeno zastřešuje více klubů, musí mít tyto kluby na základě Zápisního řádu ČMKU stejné minimální podmínky pro zařazení jedince do chovu. Kluby si musí navzájem uznávat chovné i nechovné jedince. V KTD ČR je jedinec zařazen do chovu po splnění těchto podmínek: dosažení věku minimálně 18 měsíců, absolvování výstavy vyššího typu po dosažení již 15 měsíců a hodnotící známka z této výstavy nesmí být horší než velmi dobrá. Výstavou vyššího typu se rozumí: mezinárodní, národní nebo klubová výstava. 

Další podmínkou je povinné vyšetření na DKK a DLK, které může jedinec absolvovat nejdříve po dosažení 18 měsíců. Stupeň DKK nesmí být horší než C (2/2) včetně. Výsledek DLK nemá v KTD ČR, z.s. vliv na uchovnění, slouží klubu pouze k monitoringu. Vyhodnocení RTG na DKK, DLK a vystavení protokolu musí provést veterinární lékař, který má specializaci jako posuzovatel pro DKK a DLK. Tu vydává Komora veterinárních lékařů ČR. Proces uchovnění je ukončen absolvováním bonitace před bonitační komisí, která je složena z rozhodčího s aprobací pro dané plemeno, poradkyně chovu a člena výboru klubu.

V KTD ČR jsem více než 20 let, jako poradkyně chovu pak od roku 2016. Má práce poradkyně se dá rozdělit na dvě části, a to poradenství a administrativa. Chov plemene tibetská doga není řízený. Pokud se tedy na mě obrátí majitel feny s požadavkem o doporučení vhodných krycích psů, vyberu dle svého uvážení několik jedinců. Výběr konkrétního psa je však již pak plně na rozhodnutí a zvážení majitele feny. Samozřejmě radím chovatelům a členům našeho klubu i v dalších oblastech. Jak například postupovat při přeregistraci svého psa/feny mezi chovné jedince, co vše je potřeba pro zřízení chovatelské stanice, jak postupovat při vyřízení kopie průkazu původu při jeho ztrátě, kde získat výstavní přílohu průkazu původu a mnohé další. Na žádost majitele vystavuji také krycí listy, žádanky o zápisová čísla a hlášení vrhu. Všechny potřebné dokumenty k vrhům musím zpracovat a zaslat na oddělení Plemenné knihy ČMKU, kde na jejich základě vystaví zapsaným štěňatům průkazy původu. Jako poradkyně chovu musím připravit veškeré podklady také pro bonitace, které probíhají několikrát ročně v rámci klubových výstav. Při samotné bonitaci jsem členem bonitační komise.

Chov je nutné neustále posouvat dopředu. Což znamená důsledně sledovat jeho vývoj nejen v rámci naší republiky, ale i celosvětově. Snažit se upevnit charakteristické rysy jak v typu, tak v povaze jednotlivých linií. Tibetská doga se vyznačuje řadou typů, což klade velké nároky na chovatele, kteří by se měli, podle mého názoru, snažit ve svém chovu zachovat jednotný liniový typ.

Chovatelství je velice náročná a zodpovědná práce, a proto bych si nedovolila žádnému z chovatelů cokoli vytýkat. Výběr chovného páru si určuje chovatel, proto je také pouze on plně zodpovědný za svůj chov a nese všechna rizika s tímto spojená.

Chovatelská základna v ČR je opravdu na velmi dobré úrovni. Věřím, že se importem kvalitních jedinců ze zahraničí a spojením našich chovů se zahraničními otevírá cesta k dalšímu významnému posunu kupředu.

Plánů v samotném chovu mám hodně, některé jsou již ve fázi realizace, ale nechtěla bych o nich zatím hovořit. Ráda bych v příštím roce navázala na naše výstavní úspěchy, které však nevnímám pouze jako sbírku cenných titulů, ale především jako ocenění mé dlouholeté práce. Chovatelům a majitelům bych ráda popřála mnoho úspěchů v jejich chovu a spoustu každodenní radosti s jejich čtyřnohými parťáky.

Děkuji Vám za rozhovor

Iveta Panýrková

Foto: archiv Lenka Schneiderová

ALTAN-CORGO kennel