Všestranný pohodář – to je chodský pes!

Seznamte se s jedním z nejstarších českých národních plemen a to tak, jak ho ještě nikdo dříve nepředstavil! Pružně reagujeme na největší kynologickou událost posledních dní a přinášíme vám rozsáhlý portrét plemene chodský pes. A jeho autorkou není nikdo jiný než předsedkyně Klubu přátel chodského psa, z. s. a dlouholetá chovatelka Jana Kudrnáčová. Rozhodně si ho tedy nenechte ujít!

Nahlédneme do dávné historie, prozradíme, jak to bylo s prvními vrhy a také, kdo stál u zrodu tak úžasného českého národního plemene. Chodský pes totiž není ani velký, ani malý, ale prostě tak akorát. Je velmi všestranný a může být skvělým parťákem napříč všemi generacemi. Pojďme se tedy společně zamilovat…

Co nám říká historie?

Chodský pes patří mezi nejstarší česká plemena. Historické prameny z 9. – 10. století a následně ze stolení jedenáctého z doby vlády knížete Břetislava I. hovoří o věrném doprovodném ovčáckém psu menšího vzrůstu. Zmínka je i v Dalimilově kronice. Více je však popisováno až ve století třináctém, kdy docházelo ke germanizaci Českého lesa, ale na domažlickém Chodsku zůstaly vesnice až k hranicím české. V období, kdy Chodové chránili zemské bavorsko-české hranice, hory a lesy, byli doprovázeni menšími houževnatými ovčáckými psy, kteří byli výbornými hlídači, střežili také stáda dobytka a pomáhali při pasení. Podoba tohoto ovčáka se ustálila z důvodu jejich života v malé oblastní lokalitě. Plemeno upadlo tak jako řada jiných plemen v poválečném období téměř v zapomnění.

Když se posuneme historicky blíže, tak až v roce 1948 se pokusila skupinka kynologů podat návrh k uznání chodského psa k Mezinárodní kynologické federaci (FCI). Z důvodu rozdílných názorů na to, jaké by měl mít chodský pes základní znaky, se tyto snahy nezdařily.

Regenerace „staronového“ českého ovčáka

V roce 1982 až 1984 se díky dvěma kynologům – Ing. J. Findejsovi a V. Kurzovi podařilo dohledat majitele posledních psů tohoto plemene a zahájit jeho oživení. Nastalo období regenerace „staronového“ českého ovčáka. Nemůžeme tvrdit, že současný chodský pes vypadá naprosto shodně s ovčáckými psy z dob Lomikara, ale podařilo se zachovat popisovaný typ menšího dlouhosrstého ovčáckého psa, nevídaně pracovitého, nenáročného a všestranného.

Hned od počátku se dařilo

Počátky chovu byly velmi pozitivní v tom smyslu, že již od prvních registrovaných vrhů se dařilo zapisovat odchovy (štěňata), které odpovídaly nově vytvořenému standardu chodského psa svým typem, osrstěním, zbarvením i povahou. Zpočátku se musela tolerovat i výška, která byla lehce nad požadovaným ideálem nově šlechtěného chodského psa. Již od počátku bylo cílem ustálit výšku středního plemene s odpovídající konstitucí.  Chovatelé chtěli pružného, vytrvalého a houževnatého ovčáckého psa. Postupný vývoj chovu byl směřován k docílení jeho mezinárodního uznání. Oficiální žádost na FCI byla podána v roce 2012.

Bessy, Dixi a Blesk – tři jedinci neznámého původu…

První vrh se narodil 20. 10. 1985 v chovatelské stanici „na Barance“ pana Leopolda Hykela z Prostějova. Druhý vrh přišel na svět u stejného chovatele 28. 6. 1986. Chov započal na třech jedincích neznámého původu, kteří odpovídali typem i povahou představě šlechtěného plemene, fena BESSY a dva psi DIXI a BLESK. Do roku 1990 se odchovalo celkem devadesát štěňat ze šestnácti vrhů. Žádný z odchovaných jedinců se výrazně neodchyloval od požadovaného fenotypu daného standardem plemene, povahové vlastnosti také odpovídaly. I když někteří jedinci byli na horní hranici tolerované kohoutkové výšky, dařilo se vhodným výběrem chovných párů ustalovat výšku do požadovaných 56 cm. Postupně se z důvodu potřeby oživení krve a odstupu od úzké příbuzenské plemenitby zařadili do chovu další jedinci, kteří však také museli splňovat uvedená kritéria. Jednalo se o dva psy (Brix a Alex) a tři feny (Dina, Betty a Teri). Usnesením chovatelského kolegia nebyli od roku 2000 pro další chov chodského psa použití žádní regeneráti.

Střední dlouhosrstý ovčák...

Vzhled jednotlivých plemen popisuje standard plemene. Typického chodského psa lze popsat jako dlouhosrstého ovčáckého psa, avšak menšího vzrůstu než jsou ostatní ovčácká plemena. Žádoucím zbarvením je „černá s pálením“ (rozložení znaků přesně popisuje výše zmíněný standard).  Chodský pes musí působit bystrým dojmem a vykazovat požadované vlastnosti, jako jsou temperament, všestrannost, pozornost, dobrá ovladatelnost a mrštnost. Je potřeba dbát na zachování požadované tělesné stavby a kohoutkové výšky (ideál u psa 52 – 55 cm a u feny 49 – 52 cm, váha do 26 kg).

Velmi důležitý je také požadovaný typ a výraz, pro který je prioritou dobrá modelace hlavy (čenichová partie o něco kratší než mozkovna), hlava nesmí být úzká, čelní stop dobře vyjádřen a ucho má být krátké, vzpřímené, blízko sebe nasazené a bohatě osrstěné. Srst na krku je dlouhá, může být lehce „otevřená“ a tvoří tzv. hřívu.

Dobrý hlídač, sportovec i společník

Zejména povaha chodského psa je tím, co ho dělá tak populárním a velmi oblíbeným plemenem v Čechách i v zahraničí. Chodský pes je opravdu všestranným plemenem. Je to dobrý hlídač, společník, kamarád na dlouhé vycházky, miluje alternativní kynologické sporty a je schopen i náročného všestranného výcviku. Jsou jedinci, s nimiž se jejich majitelé věnují více různorodým aktivitám. Je známo, že rychle přechází z klidu do aktivity a naopak. Již i proto je chodský pes vhodný i pro různé věkové kategorie zájemců. Je naprosto neagresivní k lidem, ostatním psům i zvířatům. Zároveň je však sebejistý, obezřetný.

Co se v mládí naučíš…

Samozřejmě, že jako u ostatních plemen, tak i u chodského psa je velmi důležitá správná socializace od štěněcího věku.

Ještě před odchodem do nového domova by mělo štěně vědět, že se něco smí a něco nesmí, mělo by přijít do kontaktu s cizími lidmi, poznávat různé druhy zvuků, reagovat na přivolání, znát pokyn „místečko/místo“, mít motivaci na pamlsky či hračku apod. Také by mělo být zvyklé na různou manipulaci s ním (kontrola zubů, oušek, česání). Od chovatele má mít budoucí majitel o tom všem informace, aby věděl, jak pokračovat v další výchově štěňátka. Na mnohé může „pouze“ navázat a dále pokračuje již svou formou výchovy.

Důslednost a vhodná motivace – to je ono!

Chodský pes se velmi dobře učí a výhodou je jeho chuť k jakékoli aktivitě. To nám výchovu usnadňuje, ale majitel musí být důsledný. Chodský pes je ve své povaze citlivý a hodně si pamatuje. Proto doporučuji pro jeho výchovu vhodnou motivaci, jasně zadávat povely či pokyny, být důsledný, nešetřit pochvalou či odměňováním (ať pamlskem nebo aportem). Přivolání by mělo být přirozenou aktivitou, ale je třeba ho stále upevňovat. Rozhodně nelze štěně izolovat od okolního světa. Čím dříve přijde do kontaktu s cizími lidmi, prostředími, ostatními psy atd., tím lépe. Tímto postupem nebude socializace a výchova problémem, ale pouze přirozeným vývojem štěněte (jen u toho, co štěně nezná, či nemá dostatečně zažité, má nežádoucí projevy).

Sportem ku zdraví…

Chodský pes je opravdu plemenem všestranným a vhodným pro různé věkové kategorie z řad zájemců. Dobře bude plnit funkci hlídače rodinného domku a společníka rodiny a blízkých, stejně tak doprovodného psa při toulkách naší krajinou, úspěšným dovede být v aktivních kynologických sportech a zejména ho tyto aktivity velmi baví, chodský pes má vynikající čichové schopnosti, kterých lze využít ve speciálním výcviku pachových prací, hojně se majitelé chodských psů také účastní různých dogtrekkingových výletů či závodů. O vrcholových úspěších mnoha jedinců ve flyballu, tanci se psem, agility, sportovní kynologii, záchranářském výcviku aj. již bylo mnoho napsáno.

Na některé aktivity ale zapomeňte!

Chodský pes by neměl být pořizován za účelem hlídání objektu. Za prvé to není žádný „ranař“, ale je sportovec a společník, i když má výborné hlídací schopnosti a za druhé je nepředstavitelné, že by byl někde v objektu sám a byl odkázán pouze na krmení a občasné pohlazení. Choďák má vizitku aktivního rodinného psa.

Osobně si ho nedovedu představit ani při mondioringu. Nyní již je i tento druh kynologického sportu, který zejména profiluje psychickou odolnost psa, uznáván FCI. Mondioring má tři disciplíny, kde jednou z nich je tzv. celotělové kousání, kdy je figurant oděn do speciálního obleku.

Nenáročný venkovan...

Chodský pes byl v počátcích nazýván jako „český selský pes“ a „nenáročný venkovan“. Jeho srst je snadná na úpravu, neplstnatí, ale je nutné občasné pročesání zejména v partiích s delší srstí (za ušima, praporce na končetinách, ocas…). Kartáčování si velmi rychlé oblíbí a je také pozitivní na kvalitu srsti. Struktura srsti chodského psa ho činí odolným proti nepřízni počasí, chladu i dešti. V horku dobře izoluje. Toto plemeno nepotřebuje žádné střihové úpravy pro účast na výstavě, srst ale musí být dobře rozčesaná a v dobré kondici.

Dlouhověkost není výjimkou!

Průměrná délka života chodského psa se pohybuje v rozmezí dvanácti až čtrnácti let. Výjimkou však nejsou ani jedinci dožívající se patnácti až šestnácti let. Sama jsem měla to štěstí, že jsem měla psy, kteří se dožili tak vysokého věku (Bela na Bylinkách a Catty Bryvilsár 16 let, Birri Chodský pes, Erka Bryvilsár, Bessy Bako 15 let).

Prioritou v chovu je zdraví!

Od roku 1997 je pro zařazení jedince do chovu povinný rentgen na dysplazii kyčelního kloubu (s přípustností do RTG DKK II. stupně, tedy „C“). Již před osmnácti lety jsme zavedli každoroční vyplňování „Dotazníku zdraví“, který se zasílá na hlavního poradce chovu, paní Ivanu Soldánovou. Ta zpracovává přehledy pro poradce chovu z jednotlivých regionů a jsou jedním z podkladů pro vhodné sestavování chovných párů. Každoročně jsou zveřejňovány statistiky na úrovni našeho klubu. Na počátku roku 2015 byla schválena Metodika nepovinných zdravotních vyšetření CHP – „Zdravotní program“. Na webových stránkách klubu je podrobně rozepsán smysl a postup zdravotního programu, s tím související osvěta a klub také zavedl motivační finanční příspěvek za každé nepovinné zdravotní či genetické vyšetření. Nejčastěji se jedná o DLK (RTG na dysplazii loketního kloubu), DM (degenerativní myelopatie), SA (RTG na spondylartrózu páteře), OCD (RTG na osteochondrózu ramen), locus D.

Choďák „frčí“ i v zahraničí…

Žhavou novinkou je, že chodský pes byl Prezidiem FCI na zasedání v Číně dne 29. 4. 2019 schválen prozatímně na deset let jako mezinárodně uznané plemeno. Jako země původu jsme tvůrci jeho standardu a máme stanoveny podmínky pro možnost zařazení jedinců do chovu. Je velmi potěšující, že některé zahraniční kluby převzaly námi nastavená pravidla. Existuje také mnoho majitelů chodských psů ze zahraničí, kteří chtějí mít „českou bonitaci“ a přijedou své jedince uchovnit k nám do Čech na akci našeho klubu. V některých zemích vyžadují jejich střešní kynologické organizace rozšířenost zdravotních testů pro využívání jedinců do chovu. Jinde absolvují nepovinně takové testy/zkoušky, které hodnotí povahové a psychické vlastnosti psa. Nyní s uznáním našeho národního plemene střešní kynologickou organizací FCI bude mnoho změn i v řízení chovu v zahraničí. Mnoho chovatelů řešilo chov CHP prostřednictvím „pronájmu“, kdy byla štěňata zapisována na české chovatele.

Pro koho se hodí a ke komu raději ne?

Chodský pes je plemenem vhodným pro širokou skupinu lidí a to právě z důvodu jeho jedinečných povahových vlastností. I začátečníci, kteří nemají zkušenosti v soužití se psem, mohou začít právě u chodského psa. A to zejména proto, že není ve své povaze dominantní, je přizpůsobivý a dobře vychovatelný. Troufám si tvrdit, že výhodou je dobře fungující klub, kde je obrovská skupina lidí, která je kdykoli schopná a hlavně ochotná poradit, pomoci, sejít se apod. Pořádáme také mnoho různých akcí, kde se začátečník může mnoho naučit a okoukat. Chodského psa bych nedoporučovala nebo lépe řečeno bych nedoporučila chodskému psu mít majitele, který je bez citu, bez lásky k našim čtyřnohým společníkům, který chce psa jen k domu, aby hlídal a tímto by měla jeho pozice v rodině končit... Chodský pes je závislák, miluje svého majitele i jeho rodinu a vyžaduje být součástí jejich každodenního života.

A pozor, i my chovatelé si vybíráme, komu štěně z našeho odchovu prodáme a komu nikoliv!

Foto: pan Tichý, Zdena Koubíková, Martina Vorlíčková, Jana Kudrnáčová

www.bryvilsar.webgarden.cz