Výběr psa pro canisterapii

Canisterapie si získává u veřejnosti stále větší oblibu. A je to jen dobře, protože právě zde se střetávají dva významné důvody, pro které je skvělé se jí věnovat. Jednak se pejsek i pán společně věnují činnosti, která je oba zabaví a jejich společný vztah významnou měrou posílí, jednak přispějí ke zlepšení života občanů, kteří mnohdy radosti na světě tolik nemají.

To je přece krásný důvod, pro který stojí za to se o tuto činnost alespoň pokusit.

Jak si vybrat vhodnou rasu?

Nejzažitější představa o canisterapeutickém psu je, že musí jít o ovladatelné, submisivní, klidné zvíře, které bude trpělivě snášet vše, co na něj pán a klienti naloží. Za ideální rasu bývá považován labrador nebo zlatý retrívr, pro svou navázanost na člověka, ochotu bez remcání vytrpět vše a zcela jistě i pro svou líbivost. Jejich využití právě v tomto oboru je tudíž logickým krokem a nejčastější volbou.

Není ale nutné uvažovat pouze o těchto plemenech. Jiné rasy mohou nabídnout stejně kvalitní styl canisterapeutické práce, mnohdy o dost bohatší. Přičemž práce s nimi nemusí nutně znamenat starosti navíc, spíše zábavu. Pro klienty samotné je pestrý výběr ras požehnáním, neboť ne každému se líbí stejná rasa a ne každý je nadšený z velkého psa.

Samozřejmě, ve stylu, kterým canisterapii prezentují některé z organizací, je mnohdy nemožné uplatnit jiné plemeno, než jsou retrívři. Je ale třeba nezaměňovat canisterapii za jiné kynologické obory, zejména pak nelze zaměňovat canisterapeutického psa za psa asistenčního či vodícího. To jsou naprosto odlišné obory, které po psech vyžadují zcela odlišné přemýšlení a chování. Neboť zatímco u vodícího a asistenčního psa jde o vybudování závislosti na majiteli, pes slouží jednomu a tomu samému člověku, je s ním v úzkém kontaktu, čeká na majitelovy potřeby a nahrazuje mu „chybějící část“, u canisterapeutického psa by mělo dojít k přesnému opaku. Zvíře by mělo ochotně nabízet pomoc cizím lidem, být ochotno ke kontaktu s nimi, všímat si jejich reakcí a potřeb. A to vše zcela samostatně. Lze dokonce říct, že canisterapeutický pes by měl být schopen po dobu své práce zapomenout na svého pána a pracovat jako jednotlivec. Pán by měl svého psa podporovat a na jeho práci vhodným způsobem navázat. Ať již komunikací nebo technikami své práce. A právě tohoto způsobu canisterapie mnohdy ta nejvychvalovanější plemena schopna nejsou.

Naopak, velmi vhodná mohou být i taková plemena, jako jsou například teriéři. Jejich samostatnost, nehynoucí elán a energie mohou být výborným základem pro skvělou terapeutickou práci. A samozřejmě roztomilost fousaté tlamky tomu dodává korunu. Není třeba se obávat jejich nechvalně známé paličatosti. To není rys, který by byl vlastní psům, kteří se svým pánem pracují v této oblasti.

Stejně dobří jako teriéři dokáží být i takové rasy jako jsou dobrman, akita inu, vlkodav, jezevčík a celá spousta dalších. Vždy záleží na daném týmu, jaký způsob práce zvolí a jak dokáže vytěžit to nejlepší ze svých silných stránek tak, aby byl schopen to předat klientům. Krásné na rozmarnosti ras je to, že jednotlivé terapeutické týmy se od sebe svou prací liší a jsou tím pádem schopny velmi pestře obohatit život klientů. Tam, kde nedokáže zapůsobit jeden pes, zcela určitě zapůsobí jiný. To je na pestrosti ras to nejlepší.

Jak si vybrat vhodného jedince?

Pro canisterapii je vhodný každý pes, který má rád lidi. Není třeba se omezovat pouze výběrem štěňat. I z útulku k vám může přicestovat psík, který by se pro lidi rozkrájel a byl by pro canisterapie výborný kandidát. Pokud ale toužíte po psím miminku, pak je dobré nechat si poradit od chovatele. Tím myslím od chovatele zkušeného, který si umí představit práci terapeutického psa. Vhodné je i trochu se zamyslet sám nad sebou a zvážit jakou formou terapeutické práce budeme sami pracovat. Jsme spíše na poklidné povídání v sedě u seniorů, nebo nás láká aktivní poletování s dětmi? I to je třeba vzít v potaz a přizpůsobit tomu výběr psíka.

Chovatel vám ke canisterapii zpravidla nabídne to nejmazlivější, nejpeciválovatější zvíře, které se bude jevit dostatečně submisivně, čímž bude odpovídat retrívřímu vzoru. Je ale právě toto váš styl? Chcete právě takto canisterapii provozovat? Příliš klidné zvíře může pociťovat stres při kontaktu s hyperaktivními dětmi, stejně tak nemusí ustát pravidelné docházení mezi seniory do emocemi naplněných domovů důchodců. Je třeba brát v potaz, že divoký, dovádivý pes lze zklidnit, s příliš klidným a do sebe uzavřeným psem je ale jakákoli snaha o změnu práce dlouhodobá a nejistá.

Proto je vhodné vybírat veselé, k člověku vstřícné zvíře, které bude mít silnou nervovou soustavu. Při dobré péči a přípravě vám z něj vyroste extrovertní sangvinik, tedy zvíře, které bude mít radost z kontaktu s cizími lidmi, přičemž bude bez přehnaného stresu zvládat situace, kterým bude v zařízeních sociální péče vystaveno.

 Pes nebo fena?

Říká se, že fena bývá více navázána na lidi, zatímco pes je spíše samostatný a v pubertě si na pána dovoluje. Při canisterapii využíváme v podstatě stejnou měrou psy jako fenky a jejich práce se v podstatě v ničem neliší. U fenek bývá trošku problém hárání, kvůli kterému jsou po určitou dobu v roce v pracovní „neschopnosti“, ale to není nic, co by věci škodilo. Občasná pauza každému jen prospěje a po návratu do terapeutické činnosti je odpočinek znát. Volba pohlaví tudíž opravdu závisí jen a pouze na majiteli psa, dle jeho preferencí a potřeb.

Proto pokud toužíte po psíkovi a rádi byste se spolu s ním věnovali canisterapii, věřte, že se nemusíte omezovat žádnými rasovými, genderovými, vzhledovými, věkovými a dalšími možnými předsudky. Všímejte si pouze toho, zda váš pes tíhne k lidem. To je alfou a omegou dobrého terapeutického psa, tím základem, který vám usnadní veškerou další práci. Protože pokud pes do své terapeutické práce nedává celé srdce, je to práce polovičatá a klienti to poznají. Canisterapii se může věnovat každý pes, ale jen ten, který má z kontaktu s cizími lidmi opravdu radost a nedělá to jen pro svého pána má schopnost téměř kouzlit s klienty, aniž by vyčerpával sám sebe.

Zdenka Prošková

předsedkyně spolku

Pes A Člověk

www.pac.mypage.cz