XVI. Mistrovství republiky stopařů ČR SKS TART – reportáž trochu jinak

Jezdíte rádi na závody, mistráky a podobné akce? Stalo se vám někdy, že ne vše bylo tak, jak má a že jste byli nespokojeni? Ono připravit takovou akci natož mistrovství není jednoduché a předchází tomu několikaměsíční příprava. Zkuste se vžít do těla Tomáše Zemance, který připravoval MR stopařů SKS TART a zažijete na vlastní kůži zajímavou a nelehkou životní zkušenost. Pořádat velkou akci nás někdy stojí i pár let života!

Z kynologických akcí často čteme souhrny informující o výsledcích, prostředí či účastnících těchto akcí. Dovoluji si vám proto formou reportáže nabídnout trochu jiný pohled – pojďme se tedy společně podívat na XVI. Mistrovství republiky stopařů ČR SKS TART, které proběhlo ve dnech 30. 9 – 1. 10. 2017 v Srbské Kamenici, a to pohledem člena organizačního štábu mistrovství – vedoucího sčítací komise a zároveň také osoby zodpovědné za on-line zpravodajství z mistrovství.

A je to tu! Zase začínáme.

Úterý 18. července 2017 – dostávám e-mailem od předsedy výcvikové komise SKS TART ke zveřejnění propozice a přihlášku k účasti na mistrovství. Tak už je to tu, blíží se další mistrák, a tedy i přípravy na jeho úspěšné zvládnutí. Pročítám propozice, a to zejména složení organizačního štábu mistrovství. Uf… to je úleva, bude stejný vedoucí organizačního výboru jako loni. Vybavuji si výraz jeho tváře na závěr loňského „stopařském mistráku“ a slova o nervech, vyčerpání a únavě. Tak to přece nezabalil a jde do toho znovu, super. Také časový harmonogram zůstal stejný, tak by to mohlo klapnout alespoň stejně dobře jako loni. Modlím se, aby se podařilo zajistit také dostatečný počet kladečů pro připravení celkem třiceti dvou cizích stop, kteří budou ochotni ve svém volném čase vstávat v šest ráno a během víkendu našlapat v terénu 4,5km bez ohledu na počasí a také sbor rozhodčích pro posuzování.

Neděle 23. července 2017 – zveřejňuji na oficiální webové a facebookové stránce SKS TART propozice a přihlášku na mistrovství, informuji o tom předsedu výcvikové komise a začínám monitorovat sociální sítě. Je to dobré, Facebook ožívá, pod událostí se začínají objevovat potvrzení zájmu o tuto akci od příznivců TARTu, kteří oficiální stránku a přehled akcí sledují.

První šok hned po pár dnech od vydání propozic!

Pondělí 31. červenec 2017 – ŠOK! Osmý den po zveřejnění propozic a přihlášky mi volá předseda výcvikové komise: „Tomíku, prosím Tě, co nejdříve informuj na oficiálním webu SKS TART a Facebook stránce, že maximální počet šestnácti startujících je již naplněn!“ Ihned informaci zveřejňuji s obavami, jakou reakci příznivců vyvolá. Dva dny po zveřejnění se objevuje prosba účastníka mistrovství, zda by bylo možné zveřejnit soupisku startujících, aby bylo jasné, kdo se stihl v souladu s propozicemi včas zaregistrovat. Rychle kontaktuji předsedu výcvikové komise SKS TART, který mi předává soupisku účastníků mistrovství s informacemi z došlých přihlášek.

Samá překvapení hned od začátku. Zájem o účast na těžkých stopách byla ohromná.

Další šok! Podle soupisky pouze jeden účastník startuje za ozbrojené složky ČR, ostatní startují jako členové SKS TART. Znovu si pročítám propozice mistrovství: „Podm

ínkou účasti na  mistrovství je členství v SKS TART a splněná zkouška T2 nebo SPT2. Dále je možnost účast zástupců PČR, AČR, CS, VS, MP. Titul Mistr republiky stopařů bude udělen pou

ze členovi SKS TART.“ Wow! Patnáct závodníků tedy již má splněnou zkoušku T2 nebo SPT2. Na soupisce je šest mužů a deset žen. Kontroluji výsledkovou listinu letošního XVI. Mistrovství republiky obranářů, které se začátkem května 2017 uskutečnilo v Podbořánkách – šest účastníků na soupisce stopařského mistráku zároveň absolvovalo také obranářský mistrák, takže budou v souladu s propozicemi stopařského mistrovství soutěžit o titul Všestranný mistr republiky SKS TART na rok 2017.Čtvrtý den po oznámení naplnění maximálního počtu účastníků tedy na oficiální Facebook stránce SKS TART zveřejňuji soupisku účastníků mistrovství. Dva dny po tomto zveřejnění se ozve zájemce, který právě zjistil, že mistrák už je obsazen a s velkou lítostí tuto zprávu přijímá, protože se mu již druhý rok nepodařilo včas zaregistrovat zveřejnění přihlášky, aby ji odeslal v termínu společně se zaplacením poplatku za startovné, stravování a ubytování. Je mi ho líto a přemýšlím, co jsem mohl udělat jinak, abych zlepšil informovanost potenciálních zájemců o účast na mistrovství. Informuji o situaci předsedu výcvikové komise SKS TART. Bohužel se dozvídám, že ví ještě o dalším zájemci, který odeslal přihlášku a také zaplatil, ale jako sedmnáctý v pořadí. „Tomíku, nedá se nic dělat. Harmonogram mistrovství, počet kladečů, rozhodčích, terény na stopy – to vše je dimenzováno na maximálně šestnáct účastníků. Oba další zájemce jsem si poznamenal a jsou evidováni jako případní náhradníci.“

Lidé jsou všímaví a to je dobře

Ve stejnou dobu dostáváme další dotaz: „Na mistrovství se už může jezdit se dvěma psy?“ Do Prčic! Na zveřejněné soupisce jsem dostatečně neoznačil, že i přes stejné jméno a příjmení u dvou účastnic, jde o matku s dcerou, a že každá startuje se svým psem.  

Polovina srpna – měsíc a půl do začátku mistráku

Musím si v práci včas zařídit, aby mi zaměstnavatel povolil na 29. 9. 2017 čerpání dovolené, a mohl jsem se podílet na finalizaci přípravy mistrovství, než začnou přijíždět závodníci. V duchu děkuji předsedovi výcvikové komise SKS TART, že vybral termín stopařského mistrovství tak, aby pátek před víkendem, kdy to bude probíhat, byl zároveň pátkem, který následuje po státním svátku dne 28. října. Zaměstnavatel mi vychází vstříc, protože si stejně většina týmu bere na tento pátek volno.

Polovina září – vracíme se se ženou z dovolené a je načase zkontrolovat stav tiskárny, tiskových náplní a dokoupit nové, kdyby náhodou během tisku výsledkové listiny došla barva. Znáte to, zákon schválnosti je neúprosný, a proto je třeba být připravený.

Deset dní do termínu mistráku

Prezident SKS TART zveřejňuje na sociálních sítích snímek s vyrobenými poháry pro vítěze. Poháry jsou tedy zajištěny, teď ještě aby nám nadále zachoval přízeň pravidelný sponzor a k pěkným pohárům byly také hezké ceny pro nejúspěšnější účastníky.

„Tomíku, to zvládneš“ On-line je snadný.

Tři dny do mistráku – volá mi zástupce vedoucího organizačního výboru, že máme nového zájemce o on-line zpravodajství a fotografie z mistráku. „Tomíku, vše bude připravené, to zmákneš.“ Vybavuji si loňský mistrák – ve stejný časový okamžik rychle přepisovat body z bodovacích kartiček na výsledkovou tabuli a zároveň do počítače a na sociální sítě a k tomu shánět rozhodčího, který číslici do kartičky napsal nečitelně. Hlavně neudělat chybu, vše dvakrát kontrolovat a nyní k tomu ještě další on-line zpravodajský kanál? „Hele, já ti nevím, to není dobrý nápad.“ Kvůli slabé schopnosti říci „ne“ (známe se přece už dlouho, zájem o mistrák je pro svaz přínosem, nějak to musím zvládnout) nakonec souhlasím a ihned kontaktuji zájemce o on-line zpravodajství, abych zjistil, jakým způsobem bude třeba informace předávat: „Je to jednoduché, budete mít přes heslo k dispozici formulář, na kterém bude vše připravené. Vyberete ze seznamu závodníka, doplníte informaci a uložíte. Jenom bychom od Vás ještě dnes potřebovali soupisku účastníků mistrovství, abychom stihli do formuláře seznam závodníků připravit.“ Sakra, vždyť já ani nevím, jestli všichni ze stávající soupisky dorazí a nebudeme kvůli nemoci nebo zranění volat někoho z náhradníků. A potřebují to ode mne ihned. Obětuji tedy v práci polední pauzu na oběd a ihned dopisuji do zatím předběžné soupisky kromě jména účastníka a jeho psa také plemeno, region SKS TART, za který budou startovat a u šesti také umístění na letošním obranářském mistráku. Posílám zájemci doplněnou předběžnou soupisku a kontaktuji jednatelku SKS TART, která zároveň vede evidenci členské základy SKS TART, protože u dvou účastníků mistrovství si nejsem jistý regionem, za který startují.

Konečně! Čas příprav u konce – jde se do boje!

Pátek 29. září – dopoledne balíme věci na víkend, počítač, tiskárnu a vyrážíme směr Srbská Kamenice. E-mailem dostávám přihlašovací údaje k formuláři pro další on-line zpravodajství také s podrobným návodem, jak formulář při zveřejňování příspěvků používat. Vše funguje, paráda. Přijíždíme do kempu a vítáme se s předsedou výcvikové komise SKS TART, který již tradičně bývá v místě konání mezi prvními. S obavami se ptám vedoucího organizačního výboru na kladeče: „Představ si, že mi dva kladečů oznámili, že bohužel nepřijedou.“ To to pěkně začíná. Naštěstí se podařilo sehnat náhradníky. Některým z nich se moc nechce se slovy: „Nenechám si přece od závodníků nadávat, že se jim stopa nevydařila. Jsem tu ve svém volném čase, chci si mistrák užít, ne se nervovat, jestli mnou připravenou stopu pes úspěšně vypracuje.“ Nakonec se potřebný počet kladečů podaří zajistit a já si při tom vybavuji již starší rozhovor s prezidentem SKS TART: „Tomíku, musíš mít kolem sebe dobrý tým. Potom společně zvládneme cokoliv.“ a dávám mu v duchu za pravdu.

Bože!!! Je to vůbec možné? Vážně – Drakiáda?

  „Tento týden jsme všechny vlastníky kontaktovali, abychom si potvrdili, že platí jejich písemný souhlas s využitím jejich pozemků jako terénů na cizí stopy. Osobně jsme terény prošly. Představ si, že až dnes jsme se náhodou dozvěděli, že na jednom z dohodnutých pozemků má právě v čase vypracováváním cizích čtyřhodinových stop zároveň probíhat nějaká drakiáda“. „Drakiáda? To si dělají legraci? Co budeme dělat?“ „Nezbývá než přehodit disciplíny a v sobotu v poledne nejdříve vypracovat ty čtyřhodinovky a až potom poslušnost.“ „Cože? To budou muset šlapači vstávat v sobotu ráno, aby na poledne připravili čtyřhodinovky a v neděli ráno vstávat ještě dříve, aby připravili na dopoledne dvouhodinové stopy???“ „Jinak to nepůjde Tomíku, náhradní terén a souhlas jeho majitele teď večer předem neseženeme. Musíme to přehodit.“ „No, to nám to pěkně začíná.“

Pátek 29. září odpoledne – přítomni jsou všichni členové organizačního štábu, rozhodčí mistrovství a většina kladečů. Ředitel mistrovství zahajuje společnou poradu, hlavní rozhodčí přítomné informuje o situaci s terény, a tím i o změně v plánu harmonogramu mistrovství. Následně si rozhodčí pro jistotu zopakují zásady bodových hodnocení všech úseků cizích stop a pravidla pro oznámení způsobu označování předmětu závodníkem před zahájením vypracování stopy. Vedoucí organizačního výboru následně odjíždí s rozhodčími a přítomnými kladeči, aby jim ukázal jednotlivé připravené terény. Využívám jejich odjezdu a přivítám se s ekonomkou mistrovství: „Ahoj, tak už nám to zase začíná.“ „Jo, jo, už mám připravené seznamy pro ubytování, stravenky na jídlo, bodovací kartičky a přehled ostatních návštěvníků, kteří se budou chtít také ubytovat a najíst.“ Zlatá ženská, vždy důkladně připravena. Nejvyšší čas zapnout počítač a připravit tabulku na zapisování výsledků z jednotlivých disciplín pro doplňování startovních čísel.

Pátek 29. září večer – přijíždějí první účastníci mistrovství – ubytování, převzetí stravenek na jídlo, odevzdávání výkonnostních knížek a očkovacích průkazů. Kontroluji splněné zkoušky T2 nebo SPT2 ve výkonnostních knížkách a připravuji seznam účastníků, kteří ještě nemají složenou zkoušky SPT3 a mohou ji tedy v souladu s propozicemi mistrovství úspěšně složit. Od vedoucího organizačního výboru se dozvídám, že jedna účastnice má bohužel problém s vozidlem, takže jede hromadnou dopravou a je třeba pro ni tedy zajet na zastávku vozidlem pořadatele.

První den mistrovství – dlouho očekávaný den je zde! Bohužel nic nejde tak hladce, jak bych si přál.

Sobota 30. září ráno, první den mistrovství – stejně jako šlapači a rozhodčí vstávám před sedmou hodinou, a zatímco oni vyrážejí do terénu položit šestnáct cizích stop o délce 1.500 kroků, já jdu k ekonomce s obavami, jestli už dorazili všichni závodníci: „Bohužel ještě všichni nedorazili.“ Sakra, myslím na dva náhradníky, kteří se bohužel již nevešli do maximálního počtu startujících a modlím se, aby nakonec všichni k prezentaci dorazili. Usedám k počítači a zahajuji on-line zpravodajství z prvního dne mistrovství. Devět hodin – už měla být ukončena prezentace všech závodníků, vylosována všechna startovní čísla a podle nich vyplněny bodovací kartičky, a my stále čekáme na dvě závodnice. Naštěstí obě nakonec dorazily, pozdě, ale přece probíhá losování startovních čísel a vyplňování bodovacích kartiček. Dva účastníci mistrovství hlásí, že bohužel nemohou předložit výkonnostní knížku SKS TART (zapomenutá, ztracená). Sháním se po předsedovi výcvikové komise a informuji ho o tomto problému. Naštěstí má k dispozici zápisy ze všech zkoušek a potvrzuje mi, že oba mají splněnou zkoušku T2 nebo SPT2. Další dvě závodnice hlásí, že bohužel potřebují být ve stejné skupině, protože mají k dispozici pouze jeden automobil. Je tedy dolosováno, závodníci dostali startovací čísla a mají vyplněné bodovací kartičky. Doplňuji startovací čísla do počítače, seřadím seznam závodníků dle startovních čísel a posílám ho na tiskárnu. Je nejvyšší čas, aby kolegyně zapsala jména závodníků a jejich čtyřnohých parťáků na oficiální výsledkovou tabuli mistrovství. Pročítám si seřazený seznam závodníků: deset žen, šest mužů a šest závodníků zároveň soutěží o titul Všestranného mistra SKS TART pro rok 2017 a šest závodníků má šanci složit nejvyšší stopařskou zkoušku SPT3.

Pokud děláte sportovní stopy, tak tady pozor! V TARTu vás může pár změn překvapit. A dokonce i tři šestky se zde najdou…

Sobota, 10 hodin dopoledne – ředitel mistrovství zahajuje poradu se závodníky. Všichni jsou informovaní o změně harmonogramu mistrovství kvůli drakiádě – zahájení vypracováním  čtyřhodinových cizích stop ve 12 hodin a až následně poslušnost. Závodníci jsou dle startovních čísel rozděleni do čtyř skupin, hlavní rozhodčí každé skupině představuje rozhodčího, který bude vypracování stopy hodnotit, kladeče, kteří stopy položili a také členy organizačního štábu, kteří zavezou jednotlivé skupiny účastníků na terény. Hlavní rozhodčí závodníkům zdůrazňuje, že dle zkušebního řádu SKS TART má závodník před zahájením vypracování stopy povinnost rozhodčímu přesně popsat, jakým způsobem pes nalezený předmět označuje (zalehnutím, zasednutím, zastavením u předmětu, aportováním předmětu). Dále je závodníkům zdůrazněno, že dle zkušebního řádu jsou nášlapy stopy prováděny vždy jeden krok za cedulkou označující začátek stopy a také jsou upozorněni, že zkušební řád SKS TART toleruje spodní vedení stopovací šňůry pouze, pokud je pod levou přední nebo pod pravou přední nohou psa, nikoliv pod zadními nohami. Hlavní rozhodčí také zdůrazňuje, že v případě zamotání stopovací šňůry během vypracovávání stopy může závodník posunkem informovat rozhodčího, že provede rozmotání šňůry, psa zastavit a následně pokračovat ve vypracování stopy bez bodové ztráty. Závodníci jsou také seznámeni se způsobem provedení posunu skupin na nedělní cizí stopu, aby bylo zajištěno, že každý z nich bude druhou cizí stopu vypracovávat na jiném terénu, stopa bude položena jiným kladečem a bude ji posuzovat jiný rozhodčí. Na závěr porady informuji ředitele mistrovství a všechny přítomné, že na XVI. Mistráku startuje šest mužů (a deset žen), zkoušku SPT3 má šanci složit šest závodníků a o titul Všestranný mistr SK START na rok 2017 bojuje také šest závodníků. „A víš, co znamenají tři šestky, Tome?“, ptá se mě ředitel mistrovství. „Je to satanistické číslo.“ Vstřebávám tuto informaci a doufám, že tato akce neskončí nějakou pohromou.

Opět jedna pohroma za druhou. Zvěř, ukradené cedulky a cizí osoby na stopách. TARŤákům evidentně štěstí nepřeje.

Sobota – poledne – všechny skupiny stejně jako rozhodčí a kladeči odjíždějí z kempu na vypracování čtyřhodinových cizích stop. Pokračuji v on-line zpravodajství a netrpělivě čekám na návrat prvních závodníků, kteří si v terénu vylosovali úvodní ze čtyř položených stop s limitem vypracování 25 minut, a tedy by mohli být okolo 13. hodiny zpět v kempu. Přijíždí rozhodčí první skupiny a informuje mne o bodových výsledcích, které se pohybují v rozmezí 74 – 85 bodů – slušné výkony. Přijíždí rozhodčí ze třetí skupiny – opět velmi pěkné výsledky mezi 76 – 97 body. Zapisuji body do počítače, kontroluji, zda jsou takto také stejně zapsané v bodovacích kartičkách jednotlivých závodníků. Kolegyně body zapisuje na výsledkovou tabuli. Je čas seznámit s prvními výsledky také příznivce, kteří sledují on-line zpravodajství. Kopíruji informace z výsledkové tabulky na sociální sítě a přihlašuji se do formuláře pro on-line zpravodajství. A sakra, připravený formulář neumožňuje odřádkovat text, nelze najednou zapsat výsledky více závodníků, musím ze seznamu postupně vybírat konkrétního závodníka a zapisovat body jednotlivě. Mezi tím se vrací čtvrtá skupina. S obavami pozoruji výrazy tváře závodníků a nevěřím vlastním uším, když mi rozhodčí hlásí výsledek: „Třikrát 0 bodů a jednou 49 bodů? „Cože? Co se stalo?“, „Vypadá to na zvěř, hodně zvěře. Zřejmě období jelení říje.“ Tuto skupinu tvoří samé dámy, které výsledek nesou velmi statečně: „Nedá se nic dělat. Někdo musí být poslední.“ Znovu nevěřícně hledím na nuly zapsané v bodovacích kartičkách, které znamenají, že pes z nášlapu po stopě vůbec nevyšel nebo se z nášlapu vydal špatným směrem a je mi jasné, že pro dvě účastnice mistrovství se tímto zároveň rozplynula možnost složení zkoušky SPT3. Rozčarovaný a smutný zapisuji výsledky do počítače, na sociální sítě a on-line zpravodajství. Čas běží a druhá skupina se stále nevrací ze stop a to je špatné znamení. Nakonec se objevují dva závodníci a hlásí: „Někdo ze dvou připravených stop odnesl cedulky s označením nášlapu. Místo bylo viditelně pošlapáno od cizích osob. Pan rozhodčí musel nechat kladeče položit dvě náhradní stopy.“ Náhradní stopy? No to nám ještě chybělo. Zvedat je bude možné nejdříve okolo půl páté, ale to už mají probíhat poslušnosti v kempu. Ihned informují hlavního rozhodčího: „Co se dá dělat, poslušnost budou zahajovat tito dva závodníci, kteří se následně přesunou do terénů na vypracování náhradních stop.“ Tři nuly v poslední skupině plus dvě zničené stopy ve druhé skupině – myslím na kladeče, kteří museli zůstat v terénu, našlapat náhradní stopy, které hlídají a do tábora se zřejmě nedostanou dříve než k večeři a je mi smutno.

Na poslušnosti je veseleji.

Sobota 15hodin – hlavní rozhodčí zahajuje posuzování poslušností, výkony jsou velmi vyrovnané v rozmezí 34 – 48 bodů. Jen dva předvedené cviky z celého startovního pole jsou hlavním rozhodčím ohodnoceny za méně než 5 bodů. Zapisuji průběžně výsledky do počítače, na sociální sítě, do on-line zpravodajství a kolegyně je zaznamenává na výsledkovou tabuli. Myslím na  dva účastníky, kteří museli po předvedení poslušností odjet ještě na vypracování náhradních stop a zejména na kladeče, kteří musejí náhradní stopy hlídat. Posuzování poslušností končí a z náhradních stop se vracejí závodníci. Také výsledky čtyřhodinových stop ve druhé skupině jsou pěkné a pohybují se v rozmezí 79 – 93 bodů.

Sobota večer – závodníci, rozhodčí a kladeči po večeři debatují o pravděpodobných příčinách neúspěchu čtvrté skupiny. Probírají se také ukradené cedulky ve druhé skupině a pošlapání těchto stop cizími osobami. Pozoruji zejména závodníky ze třetí skupiny, kteří vědí, že zítra budou vypracovávat dvouhodinové stopy na terénu, na kterém dnes neuspěla čtvrtá skupina. Právě v této třetí skupině závodníků jsou dle výsledků z letošního obranářského mistráku dva největší adepti na zisk titulu Všestranného mistra SKS TART na rok 2017. Určitě tuší, že také zítra bude terén zřejmě velmi napachovaný zvěří a na výrazu jejich tváře vidím velké obavy a nervozitu. Členové organizačního štábu diskutují s vedoucím situaci okolo tohoto terénu. Všichni ale víme, že terén nelze vzhledem k již vypracovaným čtyřhodinovým stopám změnit a zítřejší stopy dvouhodinové stopy musí být také na tomto terénu položeny. Zástupkyni vedoucího organizačního štábu se daří dohodnout s přítomným sponzorem mistrovství, že připravené ceny ještě doplníme o dar pro kladeče, který kvůli nutnosti položit náhradní čtyřhodinové stopy strávil celou sobotu v terénu a náhradní stopy raději hlídal.

A jdeme do finále

Neděle 6:30 ráno – všichni kladeči a rozhodčí odjíždějí do terénu položit dvouhodinové stopy. Místo snídaně dostávají připravené balíčky s potravinami, protože v terénu zůstanou do příjezdu závodníků a vypracování stop. Po snídani zapínám počítač a pokračuji v on-line zpravodajství. Společně s hlavním rozhodčím zapisujeme do všech výkonnostních knížek zápis o účasti na mistrovství a celkový počet bodů z poslušnosti. Ještě čtyři účastníci mají šanci úspěšně složit zkoušku SPT3, a proto připravujeme také zápisy ze zkoušky. Potom nezbývá jen čekat, dokud nezačnou přijíždět ze stop závodníci, kteří si v terénu vylosovali vypracování první stopy. Objevují se ti, kteří včera tolik pohořeli s výsledky na čtvrtém terénu. Dnes odjížděli do terénu jako skupina první a pan rozhodčí mi hlásí body: 14, 97, 64 a 95. Je mi líto, že jeden účastník z této skupiny skončil již na prvním úseku, ale mám radost, že ostatním se dařilo a spravili si vypracováním dvouhodinových stop po včerejším neúspěchu chuť. Je třeba zkontrolovat správně zapsané body v bodovacích kartičkách, průběžně doplňovat výsledky do on-line zpravodajství a také v počítači. Vrací se druhá skupina s parádními výsledky v rozmezí 90 – 96 bodů. Třetí skupina přijíždí z terénu s výsledky 97, 10, 95 a 95 bodů. Po zadání do počítače je jasné, že loňský vítěz stopařského mistráku má velkou šanci obhájit vítězství, ale ještě se nevrátila poslední skupina. Ještě není nic rozhodnuto. Přijíždí rozhodčí, který posuzoval stejně jako včera stopy na terénu pro poslední skupinu. Z jeho výrazu je patrné, že na tomto terénu zřejmě účastníci opět neuspěli. Hlásí mi následující výsledky: 12, 25, 95 a 62 bodů. Kontroluji body zapsané v bodovacích kartičkách a je mi jasné, že oba největší kandidáti na získání titulu Všestranný mistr republiky SKS TART doplatili na těžký terén, získali pouze 12 a 25 bodů a tím ztratili šanci titul získat. Jsem z toho velmi smutný, ale je třeba rychle doplnit výsledky do počítače, zkontrolovat všechny bodové součty a předat výsledky pro vyplnění diplomů a přípravu na vyhlášení. Závodník z první skupiny mne správně upozorňuje, že dosáhl stejného bodového hodnocení 97 bodů na dvouhodinové stopě jako závodník ve třetí skupině. Řeším situaci dvou stejných nejlepších dvouhodinových výsledků s hlavním rozhodčím, který společně s ekonomkou domlouvá vystavení dvou diplomů za nejlepší dvouhodinovku a také přípravu dvou cen. Ve značném časovém presu se snažím překontrolovat všechny součty, a dle celkových bodů správně sestavit výsledné pořadí účastníků mistrovství. O 4. a 5. místo se dělí dvě závodnice se stejným celkovým počtem bodů. V souladu s propozicemi mistrovství a za dozoru hlavního rozhodčího určujeme na 4. místo závodnici, která má lepší součet obou stop. Kolegyně se mne ptá na výsledky, protože již potřebuje vypsat diplomy a já stále ještě nemám překontrolované body a vyhodnocení celkové pořadí šesti závodníků, kteří zároveň bojují o titul Všestranného mistra SKS TART na rok 2017. Nestíhám doplňovat body ze dvouhodinových stop do on-line zpravodajství a zároveň kontrolovat součty a zároveň hlásit hlavnímu rozhodčímu bodové součty stop do výkonnostních knížek. Počítač ukazuje, že o 2. a 3. místo v boji o titul všestranného mistra se dělí dva závodníci se stejným součtem umístění na obranářském i stopařském mistrovství. Opět je třeba za dohledu hlavního rozhodčího tuto situaci vyřešit a 2. místo přidělit závodníkovi, jehož součet bodů z poslušnosti na obranářském a stopařském mistráku je lepší. Konečně je výsledková listina ve finálním stavu, ke slovu přichází tiskárna, je třeba o výsledku informovat ředitele mistrovství, celkové umístění doplnit do výsledkové tabule, připravit výkonnostní knížky a očkovací průkazy ke vrácení a také doplnit informace o výsledcích na sociální sítě a do on-line zpravodajství.

A je to jasné…

Neděle 13:00 – probíhá slavnostní vyhlášení výsledků, loňský stopařský vítěz také letos toto prvenství obhájil, předávají se diplomy a ceny. Hlavní rozhodčí informuje, že čtyři účastníci  mistrovství zároveň úspěšně složili zkoušku SPT3. Při vyhlašování výsledků umístění šesti závodníků, kteří bojovali o titul všestranného mistra, vidím zklamání ve tvářích těch, které nedělní terén připravil o stupně vítězů. Následuje státní hymna, závěrečné poděkování ředitele závodu, který je zároveň také prezidentem SKS TART a rozloučení. Cestou domů přemýšlím o československém vlčákovi, kterému se podařilo vypracovat dvouhodinovou stopu na těžkém terénu pro čtvrtou skupinu za 95 bodů, přemýšlím o dvou účastnících tohoto mistrovství, které právě tento terén připravil o stupně vítězů a s obavami začínám sledovat komentáře k výsledkům na sociálních sítích. K mému překvapení jsou příspěvky ze sociálních sítí příznivé a některé obsahují také poděkování členům organizačního štábu za přípravu mistrovství.

„Dobrou partu najdeš v TARTu.“

Toto tedy bylo XVI. mistrovství republiky stopařů ČR SKS TART zaznamenané z pohledu člena organizačního štábu. Přemýšlím, zda nepřenechat sčítání výsledů, zpravodajství, správu webu a stránky na sociálních sítích někomu jinému, abych se vyvaroval stresu z této práce a jako divák si příští mistrovství SKS TART užil. Usedám k počítači a dva dny sepisuji tuto reportáž z mistrovství. Při jejím pročítáním se mi vybaví závěrečná slova prezidenta SKS TART při slavnostním vyhlášení: „Dobrou partu najdeš v TARTu.“ Dobrá kamarádi, nenechám vás tedy na holičkách, a i příští mistrák se budu snažit být užitečným členem naší dobré party.

Foto: Z. Paroubková, N. Kovaříková