Začínáme s výchovou III.

„Pažravost“ je vlastnost, kterou se snažíme u našich psích terapeutů podporovat. Ale vždy jde o žravost spojenou s povelem. Usilujeme o to,aby náš psí přítel nepřišel k úhoně tím, že pozře něco, co spolknout neměl. V prostředí ústavů a všelikých domovů je situace o dost vyhrocenější,a pokud pes není schopen odolávat nalezeným kusům stravy, může se snadno stát,že pozře něco, co ho ohrozí na životě.

V minulém čísle jsme si pověděli o tom, jak psa naučit reagovat na povel k přijmutí potravy. Nyní se pokusíme psa odnaučit přijímání potravy bez povelu. A to zejména potravy, kterou nalezne někde pohozenou. Pokud se podíváte po internetových diskuzích či se poptáte zkušených výcvikářů, dostane se vám nejméně tuctu návodů jak svého psa naučit nevšímat si potravy. A opět se budete potýkat s radami, že psa musíte za pozření cizí potravy potrestat, vyškubat za obojek, rázně a zlým tónem křičet „fuj“, případně si máte nalézt pomocníka, který ve vhodný okamžik psa potrestá za vás. Tyto pravěké metody si nebudeme ani blíže popisovat, osobně jsem ráda, že se již neprezentují jako jediné správné.

Podstatně lepším způsobem pro některé psy je obvyklý klikr trénink. Zde zpravidla budete klikat ve chvíli, kdy si pes potravy nevšimne (byť v případě některých psů je jejich nevšimnutí si otázkou opravdu čistě hypotetickou). Celá metoda vypadá například tak, že si na dlaň položíte kousek potravy a psu ji ukážete. Pokud se pes snaží k potravě dostat, dlaň zavřete. Ve chvíli kdy se vám v klidu podívá do tváře, kliknete a psa odměníte. Někteří trenéři odměňují přímo z dlaně dotyčným pamlskem (obzvláště při tréninku klidného pohledu do očí či soustředění na psovoda), já v tomto případě preferuji odměnit z druhé ruky pamlskem, který je v psích očích nejméně o stupeň oblíbenější než ten, který leží na mé dlani. Pamlsek z dlaně nezkrmuji. Učíme přeci psa nepojídat nic, co se kde povaluje.

Toto se několikrát opakuje. Tedy otevřete dlaň, na níž leží pamlsek - pes se podívá na vás – klik – dáte mu pamlsek z druhé ruky. Pokud nemáte klikr, můžete samozřejmě použít jakékoli ze svých oblíbených chválících slov („ano“, „dobře“, „hodný“ atd.). Pokud se pejsek snaží k pamlsku dostat, dlaň zůstává zavřená a otevře se až ve chvíli, kdy se pejsek uklidní. Opakujte 10x. Většina psů již při třetím či čtvrtém pokusu dobře chápe, co se po nich chce.

V další fázi, pokud pes toto bez problémů zvládá, umístíme pamlsek mezi své nohy na podlahu. Pokud se pejsek na vás podívá tak kliknete a odměníte ho opět o stupeň lepším pamlskem než je ten, který je na zemi. Pokud se pes pokusí k pamlsku dostat tak na pamlsek šlápnete. Pejsek se po chvíli přestane snažit pamlsek zpod nohy vydolovat. Vy jej opět odkryjete, pokud se na vás podívá (a opravdu stačí i letmý pohled) tak kliknete a odměníte ho. Pokud se naopak znovu po pamlsku vrhne tak pamlsek přišlápnete….

V dalších fázích pamlsek odsunete kousek stranou – dál od sebe. Ještě později použijete pamlsků vícero. A v poslední fázi umístíte pamlsek v jiné místnosti a teprve po jeho umístění v prostoru do místnosti pejska pustíte.

Toto je tedy ve zkratce jedna z metod pozitivního výcviku, kterou se dá dosáhnout našeho cíle. Já vám ale zkusím nabídnout ještě jednu, která je té předchozí dosti podobná, mě ale svým ojedinělým pohledem na celou věc připadá nejlepší.

„Podívej se na to“

Metoda pochází od uznávané trenérky psů a autorky knihy Poslušnost i bez vodítka Leslie McDevitové, která ji využívá v různých obměnách u reaktivních psů.

Jejím základem je samozřejmě klikr trénink. Avšak na rozdíl od běžných metod, při kterých klikáte a odměňujete za to, že si pes potravy nevšimne a místo toho se podívá na vás, zde to pojmeme jinak.

V ruce držíte kus potravy, kterou psu ukážete. Ve chvíli, kdy se na ni pes podívá, kliknete a odměníte ho. Kliknout musíte okamžitě při prvním pohledu, ještě dříve než po pamlsku vystartuje. Odměňujete z druhé ruky pamlskem pro psa lákavějším. Toto budete několikrát opakovat. Pokud se pes pokusí vám z ruky potravu sebrat, zavřete dlaň a nedovolíte mu to.

Pes by postupně měl po pohledu na pamlsek okamžitě stočit pohled k vám v očekávání dobroty od vás.

Pokud tuto fázi zvládnete a pes se na potravu klidně dívá, aniž by se pokoušel ji sebrat, přejdete do další fáze.

Položíte potravu mezi své nohy na zem. Pes se na ni pravděpodobně automaticky podívá. V ten okamžik kliknete a psa odměníte. Pokud by pes zkoušel potravu sníst, přišlápnete ji nohou. Jakmile pokusu vydolovat zpod nohy dobrotu zanechá, tak potravu opět ukážete. Jakmile na ni koukne, kliknete a odměníte.

Postupně zvyšujete obtížnost – potrava bude kousek vedle, potravy bude víc, potrava bude všude kolem psa. Potrava bude v místnosti ještě před tím, než tam pes vstoupí…

Cílem je, aby pes po zavětření potravy automaticky na ni koukl a obrátil svůj tázavý pohled k vám, protože ví, že po pohledu na dobrotu přijde od vás mňamka ještě větší.

Je tato metoda účinná? Jistěže ano. Navíc je aplikovatelná na všechny možné situace – na psy, kočky, zvěř, vše možné. Tímto způsobem dosáhnete toho, že pes místo aby za lákadlem vyrazil, obrátí se k vám. Nebudete tudíž muset vše automaticky předem prohlížet či být o krok před svým psem.

Má navíc ještě jeden velký klad, pro který se mi tolik líbí. Podporuje psovu samostatnost naprosto pozitivním způsobem. Pes se nestává cvičenou opicí závislou na vašem rozhodnutí (tohle sněz, tohle nech), ale je v něm podporována spolupráce s člověkem, což odpovídá psí přirozenosti. Tento způsob výcviku je zaměřen na komunikaci a nijak nepoškozuje vzájemný vztah, ba právě naopak, upevňuje jej. A to je to, co od terapeutického týmu očekáváme.

Foto: Z. Prošková