Zakládám si na kvalitním a zdravém chovu!

Zajímaly by vás zkušenosti a cenné rady dlouholeté chovatelky a hlavní poradkyně chovu lhasa apso u nás? Měli byste třeba chuť dovézt si štěňátko ze zahraničí a nevíte zatím, kde by bylo fajn se začít rozhlížet? Nebo přemýšlíte o tom, zda si domů pořídit jen jednoho psa nebo výhledově i druhého do party? To vše jsou otázky, na které naleznete odpovědi na následujících řádcích…

Usměvavá Eliška Vašková je nejen velkou milovnicí stále ještě celosvětově málopočetného plemene lhasa apso a jejich dlouholetou chovatelkou, ale také hlavní poradkyní chovu v Klubu Lhasa apso, z. s. V našem společném rozhovoru se tedy budeme zabývat především chovem v České republice a vším okolo, co s tím bezprostředně souvisí. Věříme, že se dozvíte mnoho zajímavého.

Doma jsme vždycky nějakého psa měli. Vyrůstala jsem s fenkami plemene boxer, které s námi žily uvnitř v domě. Moc jsem je milovala, ale věděla jsem určitě, že až jednou budu mít svoji domácnost, poohlédnu se po pejskovi menším, který tolik neslintá a hlavně nebude mít tak krátkou srst. Tolik chlupů z našich miláčků bylo totiž všude a na všem v celém našem obydlí, až jsem se divila, že našim holkám vůbec ještě nějaké zůstaly.

Na jedné ostravské výstavě jsem uviděla pejska s krásnou dlouhou srstí a přátelskýma černýma očima a bylo rozhodnuto, co tedy budu mít doma. Že je to plemeno lhasa apso, jsem se dozvěděla až od vystavovatelky. Nikdy před tím jsem o něm neslyšela. V době, kdy nebylo možné vše zjistit na internetu, bylo obtížné se cokoli „neznámého“ dozvědět během pár minut tak, jak je tomu teď. Naštěstí jsem si tehdy vzala od vystavovatelky telefonní kontakt na chovatele. Tehdy tu bylo velmi málo chovatelských stanic, které by se zabývaly právě tímto plemenem.

 Na štěňátka byly dlouhé pořadníky. Přesto jsem po poměrně krátké době získala kontakt na chovatele, který měl čerstvě narozená štěňátka a neměl ještě všechna zadaná.  Chtěla jsem pejska s dlouhou srstí, kterému budu česat culíčky, a bude to můj malý kamarád. Výstavy nebo chov jsem opravdu neplánovala. Po dlouhé době, aspoň pro mě dlouhé, jsem si tedy jela pro svou první fenku Cinderellu z Dobré vůle. To bylo v roce 1990.

Zkusila jsem s ní první výstavy, postupně jsem se s tímto plemenem začala seznamovat trochu víc do hloubky. Na výstavách jsem sháněla informace od zkušených chovatelů, kteří na štěstí byli ochotní poradit. Nemohu nevzpomenout na chovatelské stanice z Kybely Bohemia nebo z Dobré vůle. Začala jsem si také uvědomovat, že všechny lhasy nevypadají stejně a ne všechny se mi líbí.  Začala jsem vybírat pejska pro svou fenku v typu, který se mi líbí a doufala, že štěňátka po něm a mé fence budou podle mých představ. Byly to moje úplné začátky a v podstatě jsem ještě o plemeni nevěděla vůbec nic. Stejně jsem si myslela, že to bude jen jednou a dost. Ale nebylo. A to byl to úplný začátek mého chovu.

Více než před třiceti lety bylo dost těžké najít kvalitního a nepříbuzného psa, který by se mi líbil. Pár pejsků bylo přivezeno ze zahraničí a mezi nimi jsem si vybrala jednoho z Anglie, který se podílí na, myslím, dobrém základu mého chovu. Byl to pes s pěknou hlavou, dobrou kostrou, hezkým pohybem a takové lhasy se snažím chovat a vylepšovat až dodnes.

No, na kvalitním a zdravém chovu. Základem je vždy vybrat vhodné rodiče pro další generace svých odchovů. Jen kvalitní jedinci dají kvalitní štěňata. Ale to je na dlouhé vyprávění, které by snad zajímalo jen chovatele. Je to o výběru jedinců nejen krásných v exteriéru, je to i o prostudování rodokmenů, zjišťování informací, jací potomci již po nich jsou, jací jsou rodiče i prarodiče, nebo jak se hodí k sobě typově, zda mají v pořádku zdravotní vyšetření atd.

Mohu s klidným svědomím říci, že fenky obvykle rodí bez větších problémů. Mají ve vrhu v průměru čtyři až pět štěňátek a jsou výborné matky. Chovám je dlouho a nikdy jsem neměla doma matku, která by se o své malé vzorně nestarala. A za to jsem moc ráda.

Podle mého názoru a zkušeností to jsou naprosto výjimeční psi. Dají se navíc všestranně využít. Jsou to malí úžasňáci s velkým milujícím srdcem. Když se zamyslím nad druhou částí vaší otázky, tak bych řekla, že lhasy jsou jako jedináčci v rodině určitě navýsost spokojené. Nicméně i tady platí staré známé, že ve dvou se to prostě lépe táhne, takže dva pejsci jsou zase lepší pro nějaké ty psí lumpárny a také lépe snáší samotu, když musí celá rodina na pár hodin z domu.

Plemeno Lhasa apso zastřešují v české republice celkem dva kluby. Jedním z nich je Klub Lhasa apso, z. s., kterého jsem členkou. Klub se snaží propagovat naše skvělé plemeno, které stále ještě hodně lidí vůbec nezná. A to je určitě dobře. Snažíme se novým majitelům LA, kteří mají zájem o výstavy a chov, pomáhat, jak jen to jde. Pořádáme pro naše členy různé klubové akce, jako jsou speciální a klubové výstavy spojené obvykle se společným posezením, kde se probírají nejrůznější věci týkající se chovu, zdraví pejsků a prostě vše, co by mohlo lidi kolem našeho plemene zajímat.

Myslím, že je třeba dobře si všímat povahy a raději nezařazovat do chovu příliš dominantní jedince.  Dnešní lhasy jsou příjemnými společníky s vyrovnanou povahou, ale ne vždy tomu tak v minulosti bylo. A tento trend bychom si chtěli udržet.

Myslím, že situace se o hodně zlepšila otevřením hranic. Je možné si celkem bez problémů při plánování vrhu najít vhodného psa i v zahraničí a nakrýt fenku tam. Importovat štěně nebo dospělého jedince také není žádným nepřekonatelným problémem. Dá se použít i chlazené nebo mražené sperma ze zahraničí pro inseminaci.

Myslím, že by takový chovatel rozhodně neudělal špatně, kdyby se obrátil na chovatele ve Skandinávii, v Holandsku nebo v Itálii či v Americe. Je jich naštěstí dost a tak záleží na tom, co kdo pro svůj chov potřebuje, a co konkrétně hledá.

Je to různé a nelze úplně přesně odpovědět. Záleží vždy na momentální situaci, ale obvykle se zadaří zhruba do roka.

Pejskům bych přála hodně zodpovědných chovatelů a jejich majitelů a všem ostatním pak hodně krásných společných let.

Moc vám děkuji za rozhovor.

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Elišky Vaškové