Základy anatomie psa – 3. díl

Další díl miniseriálu „Základy anatomie psa“ o poznávání těla nejlepšího přítele člověka z pera Bc. Vladimíry Tiché je tu! Společně s autorkou se tentokrát společně podíváme na oběhovou a trávicí soustavu. Užitečných informací totiž není nikdy dost a člověk nemůže předem vědět, kdy se mu budou hodit.

Oběhová i trávicí soustava a jejich správné fungování má samozřejmě jako všechno ostatní v těle svůj význam i řád a rovněž znalosti z tohoto „terénu“ do základů psí zdravovědy rozhodně patří. Ve stručnosti si tedy na následujících řádcích můžete udělat jasnou představu o tom, jak to uvnitř organismu vypadá, k čemu ten který orgán slouží a jak celý přírodou důmyslně vytvořený mechanismus v ideálním případě pracuje.

Oběhová soustava

Oběhovou soustavu tvoří srdce a cévy, které rozvádějí krev do celého těla. Cévy by se daly přirovnat k trubicím. Mají od široké a prostorné srdečnice ( aorty) až po drobné  vlásečnice různý průměr, který odpovídá množství jimi protékající  krve. Podle toho, zda jimi prochází krev okysličená nebo neokysličená, jsou děleny na tepny a žíly. Srdce pracuje jako pumpa , která obstarává neustálý koloběh krve.  Tvoří jej  v silné bláně nazývané osrdečník uložený dutý sval. Úkolem osrdečníku je srdce chránit a také zabránit jeho přeplnění krví. Srdce savce je rozděleno na čtyři části – dvě předsíně a dvě komory. Mezi každou předsíní a komorou jsou chlopně. Jejich stavba umožňuje průtok pouze jedním směrem a zamezuje tak míchání okysličené a neokysličené krve. Krevní oběh se dělí na takzvaný oběh velký a malý. Malý krevní oběh (plicní) začíná v pravé srdeční komoře, odkud je neokysličená krev odváděna do plic. V plicích se krev okysličí a je vracená zpátky do levé srdeční předsíně. Velký krevní oběh  odvádí okysličenou krev z levé srdeční komory do celého těla. Ze všech orgánů pak přivádějí žíly neokysličenou krev zpět do pravé srdeční předsíně.

Počet srdečních tepů se u různě velkých plemen liší. Například MVDr. Jan Koller uvádí  frekvenci 70 - 120 tepů za minutu u malých plemen a 65 - 90 tepů za minutu u plemen velkých. Doba krevního oběhu trvá u psa průměrně 17 sekund a je k tomu třeba cca 26 tepů.

Krev se skládá z krevní plazmy (tekutá část) a krevních buněk (červené a bílé krvinky a krevní destičky) a má v organismu savců řadu nezastupitelných úkolů. Rozvádí do všech buněk, tkání a orgánů kyslík, živiny, vitamíny, hormony  a naopak z nich odvádí odpady z látkové výměny. Krev hraje  velkou roli v ochranně organismu, podílí se na vyrovnávání tepelných rozdílů (termoregulace) a na hospodaření s vodou  a minerálními látkami.

Trávicí soustava

Trávení je velmi složitý mechanický a chemický proces, jehož výsledkem jsou látky v tak jednoduché formě, že je organismus bez problémů vstřebá. Druhým úkolem trávicího ústrojí je odvést nespotřebovaný materiál ve formě trusu z těla ven. Na trávení se podílí řada dalších orgánů. Do této oblasti patří např. vyměšky slinných žláz v mordě, žaludeční šťávy, sekret ze slinivky břišní nebo žluč. Mechanická část trávení se odehrává v průběhu celého zažívacího traktu.

Trávicí soustava začíná dutinou dutinou ústní (mordou). Odtud polknutá potrava přechází do hltanu, hrtanu a jícnu, který je velmi pružný a je tvořen příčně pruhovanou svalovinou. Jícen prochází bránicí a zhruba na úrovni devátého až desátého žebra vstupuje do žaludku. Ten má v případě šelem a tedy i psa schopnost se roztáhnout a pojmout poměrně velké množství potravy. Na žaludek navazuje  střevo, které tvoří dvě části – tenké střevo a tlusté střevo. Délka střeva se u jednotlivých zvířat liší podle typu přijímané potravy. Pes přijímá potravu v poměrně koncentrované formě, jeho střevo tedy není příliš dlouhé, uvádí se zhruba pětinásobek délky těla. Zažívací ústrojí je zakončeno pevným svěračem uzavřeným konečníkem.

Příště se budeme věnovat chrupu psa.

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: Pixabay

Zdroj: www.cmku.cz