Zatím neuznaný americký bezsrstý teriér

Znáte amerického bezsrstého teriéra? Tento roztomilý energický psík je skvělým parťákem pro aktivní rodiny a ideální volbou pro alergiky, protože nemá žádnou srst! Jeho inteligence a láskyplná povaha z něj dělají věrného společníka, který si získá srdce každého. Chcete se dozvědět více o tom, jaké to je mít doma toto unikátní plemeno? Přečtěte si náš nový článek a zjistěte vše, co potřebujete vědět!

Americký bezsrstý teriér je malý až středně velký pes atraktivního vzhledu, který se vyskytuje v osrstěné i bezsrsté varietě. Miluje pohyb a z tohoto důvodu vyžaduje i pravidelnou fyzickou aktivitu. Díky své přátelské a věrné povaze se hodí do rodin s dětmi a dobře vychází i s ostatními domácími mazlíčky, což z něj činí ideálního parťáka téměř pro kohokoliv, kdo není úplný lenoch.

Jak vypadá?

Americký bezsrstý teriér je menší až středně velký pes s atletickým tělem a dobře vyvinutými svaly. Hlava je proporčně vyvážená, s širokou a mírně klenutou lebkou. Čelisti jsou silné s nůžkovým skusem. Oči jsou kulaté, středně velké, jejich barva odpovídá barvě nosní houby, která je buď černá, nebo jednobarevná. Uši mají tvar písmene V a jsou umístěny na okrajích lebky. Krk je štíhlý a osvalený, hladce přechází v ramena. Bezsrstá varianta má jemnou a teplou kůži, která může tmavnout na slunci, zatímco osrstěná varianta má krátkou, hustou a hladkou srst různých barev.

Dva v jednom…

Existují dvě varianty plemene – bezsrstá a osrstěná. Bezsrstá varianta má jemnou kůži, která vyžaduje zvláštní péči, a to zejména v létě a v zimě. Kůže může být různě zbarvená, od růžové po tmavě hnědou, a může tmavnout na slunci. Osrstěná varianta má krátkou, hladkou srst, která může mít různé barvy a vzory, ale vždy s přítomností bílé barvy.

Malý universál…

Americký bezsrstý teriér je univerzální pes, který miluje fyzický kontakt a mazlení, což ho činí skvělým společníkem. Má ostražitou povahu a může být i dobrým hlídačem. Správná výchova je důležitá, ale díky své inteligenci a učenlivosti nebývají problémy s výcvikem. Tento pes je přizpůsobivý, ať už jde o sportovní aktivity nebo klidné domácí prostředí.

Jeho kůže vyžaduje pravidelnou péči, zejména při pobytu na slunci a v zimě, kdy je nutné ho chránit před extrémními teplotami. Přestože není vhodný pro trvalý pobyt venku, není to křehké plemeno a zvládne různé druhy aktivit.

Co víme o jeho historii

Toto plemeno má relativně nedávnou historii, jelikož bylo vyšlechtěno až ve 20. století. Americký bezsrstý teriér pochází z rat teriéra, přičemž první bezsrsté štěně, fenka Josephine, se narodilo v roce 1972 ve vrhu čistokrevných krysích teriérů. Josephine se stala zakladatelkou chovu, přičemž její potomci byli kříženi výhradně s dalšími rat teriéry. Plemeno bylo nejprve zapsáno jako bezsrstá varianta rat teriéra v roce 1999, ale v roce 2004 bylo uznáno americkým klubem jako samostatné plemeno s názvem americký bezsrstý teriér.

Dnes je ale americký bezsrstý teriér málopočetným plemenem a existuje i jeho osrstěná varieta. Mezinárodní kynologická federace zatím plemeno oficiálně neuznala a patří tak do skupiny Neuznaných plemen FCI, ale zápisy do plemenné knihy se provádějí a je možné také vystavovat na výstavách a to pod skulinou neuznaných plemen.

Jaký je „amík“?

Asi jako každý naháč i „amík“ je velmi přátelským plemenem plným energie, které se hodí do aktivní rodiny. S dětmi nemají problém a vychází s nimi opravdu dobře. Jen jako asi u každého psa je nutné naučit jak děti, tak i psy se navzájem respektovat a hezky se k sobě navzájem chovat. Obecně platí, že to jsou skvělí parťáci a mohou se věnovat také nějakému z kynologických sportů. Dnes je škála takových sportů opravdu bohatá.

Je dobré pamatovat také na to, že americký bezsrstý teriér má silně vyvinutý lovecký pud na drobné hlodavce, jako jsou myši, krtci a podobně. Loví prakticky při každé příležitosti. Neznamená to ale, že by tento pes zavětřil, a vzal, jak se říká, roha. Dobře vychází i s ostatními domácími mazlíčky, pokud se nejedná zrovna o křečka…je ale dobré tyto domácí mazlíčky na sebe zvykat od malička.

Jsou to velmi inteligentní psi a dobře se učí s výcvikem nemají problém a jak bylo již zmíněno je možné se s nimi věnovat psím sportům. Rádi pracují ale rádi se i s páníčkem natáhnou na lenošku. Je to ten typ psa, který potřebuje maximální čas strávit se svým pánem a díky dobré výchově máte skvělého parťáka pro každodenní život.

Má nějaké speciální nároky?

Jistěže ano. Vždyť je to naháč. Každý, kdo má naháče tak ví, že se o něj pečuje trochu jinak než o klasického psa se srstí. Například je potřeba občas kůži mazat mastičkou, aby nebyla příliš suchá. Mají rádi sluníčko a tu je třeba pamatovat na opalovací krém. V zimě nebo při nepřízni počasí je třeba naháče oblékat. Další péče je už stejná jako u jiných plemen – stříhání drápků, péče o chrup a uši atd.

Pokud jde o zdraví, tak zde je možné říci, že se jedná o poměrně zdravé plemeno, které trápí jen takové běžné choroby. Při uchovnění je nutné nechat psa vyšetřit pouze na primární luxaci čočky (PLL), což je oční vada, při níž dochází k pohybu čočky.

Z onemocnění pohybového aparátu se může objevit luxace patelly. Ale k uchovnění není nutné výsledek vyšetření dodávat, je to na svobodné vůli chovatele.

Jak na chov?

Jde o neuznané plemeno FCI, což znamená, že vrhy jsou sice zapisovávány do plemenné knihy, ale ne do konkrétní skupiny FCI. U nás americké bezsrsté teriéry zastřešuje Klub chovatelů málopočetných plemen psů, který má stanovené podmínky pro chov.

Abyste mohli svého pejska uchovnit, tak je potřeba splnit podmínky, které jsou stanovené klubem. Prvním předpokladem je samozřejmě vlastnictví psa s průkazem původu FCI. Pak je nutné se zúčastnit bonitace, což je taková speciální akce, jež se podobá výstavě, ale pes je na ní posouzen detailněji a veškeré jeho odchylky jsou zaznamenány. Účast je možná od věku dvanáct měsíců.

Ještě před výstavou musíte absolvovat jednu klubovou výstavu od třídy mladých a odnést si z kruhu známku nejhůře „velmi dobrá“. Zdravotní vyšetření se provádí pouze na primární luxaci čočky, která vede k oslepnutí. Do chovu jsou puštěni pouze čistí jedinci. 

Iveta Panýrková

Foto: bezsrstá varianta Vendula Tomanová, osrstěná varianta archiv redakce