Zkouška vyhledávání předmětů StPr – jak na ni!

Při přípravě psa na zkoušku StPr vyhledávání předmětů v terénu podle mezinárodního zkušebního řádu, je dobré nejdříve naučit psa, aby rád a sám bez povelu označoval předměty. Pokusím se popsat jeden ze způsobů, jak psa učím označovat předměty já.

Mnozí psovodi si dost dobře neuvědomují, že při špatném přístupu tady metodou povelu, kdy pes u předmětu dostane povel lehni a psovod předmět zvedne – psa odmění, se stává tento předmět jen jakýmsi místem pro zaujetí této polohy, ale nevnímá jej jako věc, kterou by měl sledovat a mít ji mezi předníma nohama a to je problém který mnohdy nedokážou ve dvojici psovod – pes vyřešit a dochází k častým kolizím a k nechuti psa předměty označovat.

Označování předmětů jako cvik.

 Já touto cestou nejdu, učím své psy označovat předměty jako cvik samostatně a pak teprve je zařazuji do činností kde je to potřeba. Tato metoda se mi osvědčila a moji psi vyhledávají předměty rádi a označují dobře. Postupuji následovně ustřihnu si kousek koberce přibližně 15 x15, pro začátek má být rozhodně větší než, ruka psa položím kousek od něho, položím předmět a tak aby to viděl, dám hrst pamlsků, které překryji rukou s pokrčenými prsty tak, aby mohl strčit čumák mezi palec a ukazováček a přitom se k pamlskům nedostal. Na povel hledej jej vyzvu aby kontaktoval samostatně moji ruku a jediná cesta k pamlskům byla mezi palcem a ukazováčkem. Když to začne zkoušet, tak druhou rukou mu nenápadně pomáhám lehnout a uvolňuji přístup k pamlskům tak aby se k nim dostal po dolehnutí. Jak dolehne, tak je má a důležité je aby dostal ještě další. Přitom je důležité, že předmět zůstává na zemi a ty pamlsky dostává na něm. Je to vlastně taková pomyslná mistička, tak velmi rychle pochopí jak se k pamlskům dostane a za co je odměňován. Po dolehnutí zejména na začátku mohu použít radostné hodný, lehni a odměňovat.  Postupně předmět zmenšuji a odebírám. Pamlsky nejdříve nechávám ruku jen u předmětu. Po dolehnutí padají pamlsky na předmět. Tady je možné jednat podle situace, jak nám to jde. Nejdůležitější je aby to fungovalo.  Předmět je na zemi a pokud jej pes označí, pamlsky padají na předmět. Je možné použít i způsob kouká na předmět padne pamlsek nebo případně daunování tedy položená brada na předmětu.

Jak docílit vyhledávání předmětů i nosem a nejen očima.

Dovolím si poukázat na problém nás mnohých, pokud chci tento způsob převést do cviku jak na stopu, tak na označení musím brát v potaz, že jsem nenaučil psa hledat předměty nosem, ale označovat je očima. To je hlavní důvod proč se některým lidem nedaří dostatečně při vlastní činnosti tuto metodu uplatnit. Pes si to dostatečně nespojí, není tam mezikrok, ale skok. Já přecházím k pochopení této činnosti skoro stejně, jako při označování očima je využiji terénní  nerovnosti. Psa položím, předmět mu ukážu a za terénní nerovností se několikrát ohnu jako předmět položí  než ho opravdu nechám ležet dojdu ke psovi a řeknu hledej, jak je zvyklý, nemívám s tím problém, za krátkou dobu si začne pomáhat nosem. Můžeme i jinak psovi předmět dávat mezi stejné bezpachové, ale to je poněkud zbytečné a slouží to k jiným nácvikům, kterým se budeme věnovat v jiné části. Pokud jsme docílili, že nám pes rád a dobře označuje předměty ze všech pozic a umí je vyhledávat nosem, můžeme přistoupit k vlastnímu vyhledávání v označeném prostoru.

Aby nám pes neběhal v terénu jako dítě bez mámy.

Nejdříve bych si dovolil zmínit několik důležitých obecných věcí, které nám při této činnosti pomohou, aby to mělo smysl, nějak to vypadalo a pes tam neběhal jako dítě bez mámy, jak říká jeden můj kamarád se kterým cvičím. Co je dobré si uvědomit, pes jde vždy tam, kam má otočenou hlavu, tak pokud stojím kolmo do prostoru a vydám povel, vždy vyběhne do prostoru rovně, tam žádný předmět není, teprve po několika krocích začne neurčitě běhat. Tam nám vznikají hluchá místa. Vzhledem k tomu, že jsem  tuto činnost vyučoval kdysi jako profesi, mám zkušenost, že je dobré využívat k prověřování terénu proudění vzduchu tedy protivítr, vstoupím do prostoru na středu, udělám obrat do větru a vyšlu psa, pokud je předmět proti němu, není problém a okamžitě jej najde, když tam není, pes se dostane na hranu prostoru, přivolám jej a pošlu na druhou stranu vzhledem k tomu, že má vítr v zádech, nechám doběhnout na hranu, nepostoupím, ale přivolávám ve stejném místě, abych využil proudění vzduchu a on předmět pokud tam je označil. Dobře to vypadá i funguje, takto postupuji celým prostorem, případně se mohu i vracet.  K vlastnímu nácviku si dovolím podotknout, když začínám, vždy je předmět tam v tom směru, kam jej pošlu.  Nenechám jej prohledávat velký prostor tím docílím klidné a soustředěné hledání.  Je lepší, pokud má pes zkušenost, že předmět je blízko. jak si zvykne prohledávat velké plochy, vznikají  časté nesoustředěné plochy. Když označuje soustředěn a jde za rukou i  proto  začínám, že předmět je tam, kam ho pošlu,  mohu vynechat jeden směr a je na druhém a tak postupujeme, není třeba dělat velké plochy a psa zbytečně naprázdno honit, vzniká z toho  chaos, pak člověk vidí jak je  pes nesoustředěný, několikrát tam byl a teprve našel předmět. Nám jde o hezkou a soustředěnou práci, proto volím tento postup při trpělivosti a soustředění, kdy pes pracuje kam mu ukážu, je ta zkouška zážitek nejen pro nás ale i pro diváky. Přeji všem ať se jim tato nová zkouška líbí a daří.

Foto: K. Gerstbergerová