Belgický grifonek

Krátký výtah z historie

Tato tři plemena (bruselský grifonek, belgický grifonek a brabantík) pocházejí z malého hrubosrstého plemene nazývaného „smousje“, které bylo po staletí chováno v okolí Bruselu.

V 19. století vnesení krevních linií king charles španělů ruby a mopsů vytvořilo krátkou černou srst a upevnilo současný typ plemene. Tito malí psi jsou dobří hlídači a byli chováni pro hlídání kočárů a ochranu stájí před hlodavci.

V roce 1883 byli první bruselští grifonci zaregistrováni v L.O.S.H (Plemenná kniha sv. Huberta). Jmenovali se Topsy (L.O.S.H. č. 163) a Foxine (L.O.S.H. č. 164). Kolem roku 1900 se stali velmi populárními, společně s dalšími plemeny, díky zájmu belgické královny Marie-Henriety. Mnoho jedinců bylo vyvezeno a pomáhalo tak rozšíření a zvýšení popularity plemene.

Celkový vzhled

• Malé společenské plemeno; inteligentní, vyvážení, pozorní, hrdí, robustní, téměř kvadratičtí psi; s dobrou kostrou, ale zároveň elegantním pohybem i stavbou; přitahující pozornost svým téměř lidským výrazem.
• Obě plemena grifonků jsou hrubosrstá a odlišují se vzájemně barvou, zatímco brabantík je krátkosrstý.

Důležité poměry

• Délka trupu, od hrbolku ramenní lopatky po hrbolek sedací kosti, by měla co nejlépe odpovídat výšce v kohoutku.

Povaha a temperament

• Vyrovnaný malý pes, pozorný, hrdý, velmi oddaný svému majiteli, velmi ostražitý. Není ani bázlivý ani agresivní.

Hlava

• je nejcharakterističtější a nejnápadnější částí těla. Hlava je poměrně velká v porovnání s trupem a má téměř lidský výraz. U grifonků je srst na hlavě hrubá, odstávající a rozcuchaná; nad očima, na tlamě, lících a bradě je delší, což vytváří ozdobu hlavy.

Mozkovna

široká a kulatá. Čelo je dobře klenuté.

• Stop:
  velmi výrazný.

Obličejová část

• Nosní houba:
  černá. Nos je posazen ve stejné úrovni s očima. Nosní houba je široká a se široce otevřenými nozdrami. Špička nosu je skloněná dozadu, takže v profilu jsou líce, nos a čelo ve stejné rovině.
• Tlama:
  Tlama včetně nosu je velmi krátká, nesmí přesahovat 1,5 cm. U brabantíka  tlama vypadá delší, protože je bez ozdobné srsti. Nevýrazná tlama, stejně jako nos, jehož horní linie leží pod linií spodní části očí, způsobují velmi špatný výraz, a obojí jsou závažné vady.
• Pysky:
  černé. Horní a spodní pysky jsou v těsném kontaktu a těsně přiléhající. Horní pysk není převislý a nepřekrývá spodní pysk. Pokud je příliš volný, ruší žádoucí výraz.
• Čelisti/Zuby:
  Spodní čelist se stáčí vzhůru, je široká, nikoliv špičatá a vybíhá před horní čelist. Plemeno má předkus a řezáky v obou čelistech mají být pravidelně uloženy v rovné řadě, s horními a spodními zuby zcela rovnoběžnými. Je třeba dávat pozor, aby nechyběly žádné řezáky.Ústa musí být těsně sevřená, neukazující ani zuby ani jazyk. Šířka a vybíhání brady jsou velmi důležité.
• Oči:
  Posazené daleko od sebe, velké a kulaté, nikdy však vypouklé. Hnědé, tak tmavé jak jen možno. Oko má být lemováno černě a bělmo by nemělo  být vidět. Malé, oválné či světlé oči jsou vadou.
• Uši:
  Malé, vysoko nasazené, s dostatečným prostorem mezi nimi. Nezkracované uši jsou neseny polo-vztyčeně a klopené dopředu. Příliš velké uši jsou nežádoucí, stejně jako uši spadající po stranách hlavy. Zkracované uši jsou špičaté a vztyčené. Zkracované i nezkracované uši jsou stejně akceptovány.

Krk

• střední délky, přechází harmonicky v plece.

Trup

• délka trupu se prakticky rovná výšce v kohoutku. Celkově působí dojmem malého, kvadratického a silného psa.
• Kohoutek:
  mírně zvednutý.
• Hřbetní linie:
  rovná, krátká, silná.
• Bedra:
  krátká a osvalená, velmi mírně klenutá.
• Záď:
  široká a plochá nebo jen velmi mírně spáditá.
• Hrudník:
  široký, dobře dosahuje do úrovně loktů. Hrudní kost je dobře vyznačená, což vytváří z profilu dojem mírně vybíhajícího hrudníku. Hrudní koš je dobře klenutý, ale není ani sudovitý ani plochý.
• Spodní linie:
  břicho mírně vtažené; slabiny dobře vyznačené.

Ocas

• nasazen vysoko a nesen docela vysoko. Kupírovaný ocas je zkrácen o 2/3 délky. Nekupírovaný ocas je nesen vysoko se špičkou obrácenou k hřbetu, ale aniž jej dosáhne nebo aniž je zatočený. Přirozeně krátký, zlomený nebo zatočený ocas je závažnou vadou.

Končetiny

Hrudní končetiny

• Celkově:
  hrudní končetiny jsou rovnoběžné, s dobrou kostrou, uložené dostatečně široce od sebe.
• Ramena:
  normální zaúhlení ramenní lopatky.
• Lokty:
  dobře přiléhající k trupu.
• Nadprstí:
  silné.
• Tlapky:
  malé, kulaté, nevytočené ani ven ani dovnitř. Těsně přiléhající prsty. Srostlé prsty jsou nežádoucí. Silné polštářky, tak tmavé jak jen možno. Drápky nejlépe černé, tak tmavé jak jen možno.

Pánevní končetiny

• Celkově:
  pánevní končetiny s dobrou kostrou, zcela rovnoběžné, zaúhlené v soulad s hrudními končetinami. 
• Koleno:
  dostatečně zaúhlené.
• Hlezno:
  nízko posazené, při pohledu zezadu ani uzavřený ani otevřený postoj.
• Tlapky:
  viz tlapky hrudních končetin. Paspárky nejsou žádoucí.

Pohyb

• energický rovnoběžný pohyb končetin s dobrým posunem pánevních končetin. Zvedání předních končetin do výšky a mimochod jsou považovány za vady.

Osrstění

Srst:

• Kvalita srsti:
  bruselský grifonek a belgický grifonek jsou hrubosrstí a mají podsadu. Srst je přirozeně hrubá, mírně vlnitá, nikoliv kudrnatá, je trimovaná. Srst musí být dostatečně dlouhá, aby mohla být ohodnocena její struktura. Příliš dlouhá srst narušuje siluetu a je nežádoucí. Hedvábná nebo vlněná srst je závažnou vadou.
• Brabantík je krátkosrstý.
  Srst je hrubá, přiléhající a lesklá, nejvýše 2 cm dlouhá.
• Ozdobná srst na hlavě:
  u grifonků ozdobná srst na hlavě (vousy a knír) začíná pod osou nos-oči a jde od jednoho ucha k druhému, pokrývajíc tlamu a líce hustou srstí, která je delší než srst na zbytku těla. Nad očima musí být srst delší než na zbytku lebky, čímž vytváří obočí.

Barva

• Bruselský grifonek:
  červená, červenavá; trochu černé je tolerováno na ozdobné srsti na hlavě.
• Belgický grifonek:
  černý, černý s pálením. Pálené znaky musí být čisté a barevně stálé. Jsou umístěny na hrudních končetinách od tlapek k nadprstí, na pánevních končetinách od tlapek k hleznu. Pokračují nahoru po vnitřní straně nohou. Jsou také umístěny na hrudníku, lících, bradě, nad očima, uvnitř ucha, pod ocasem a kolem řitního otvoru. Černá může být smísena s červenohnědou, která je tolerována, ačkoliv čistá černá a černá s pálením jsou upřednostňovány.
• Brabantík:
  Akceptovány jsou stejné barvy jako pro grifonky. Má tmavou masku. Šedá nebo stříbrná v masce u starších psů není penalizována.
• U všech tří plemen je tolerováno několik bílých chloupků na hrudníku, avšak není to považováno za žádoucí.

Hmotnost

• Hmotnost:                  
  v rozsahu od 3,5 do 6 kg.

Vady

• jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

Vylučující vady

• povaha:
  agresivita nebo přílišná plachost.
• nosní houba postrádající pigment nebo jiná než černá.
• jazyk stále viditelný při zavřených ústech.
• torze spodní čelisti.
• horní čelist přesahující spodní čelist.
• jakákoliv jiná barva než barvy uvedené ve standardu, jako například šedá, modrá s pálením, hnědá s pálením, játrová.
• jakékoliv bílé skvrny.
• Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

 Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.