Moskevský toy

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ:

Začátkem 20. století byl jedním z nejoblíbenějších malých plemen v Rusku anglický toy teriér. Bohužel, v letech 1920-1950 byl chov čistokrevných toy teriérů téměř zastaven a počet psů klesl na kritickou úroveň. V polovině 50. let začali ruští chovatelé psů se znovuoživením plemene. Téměř všichni psi, použití k chovu, neměli rodokmeny, mnoho z nich nebylo ani čistokrevných. Navržený standard pro tyto toy teriéry se výrazně v mnoha aspektech lišil od standardu anglického toy teriéra. Od této chvíle se vývoj plemene v Rusku vydal vlastní cestou.

12. října 1958 se dvěma hladkosrstým jedincům, z nichž jeden měl poněkud delší srst, narodil potomek, který měl zajímavé závěsy na uších a končetinách. Bylo rozhodnuto, že tento rys by se měl udržet. Tento psík byl zkřížen s fenkou, která měla poněkud delší srst. Takto vznikla dlouhosrstá varieta ruského toye. Byla nazvána moskevský dlouhosrstý toy teriér. Ve vývoji této variety hrála důležitou roli chovatelka z Moskvy, Jevgenija Fominična Žarova.

Po dlouhé době vývoje, izolovaně, spolu s pečlivou selekcí, se vyvinulo nové plemeno: ruský toy, se dvěma varietami: dlouhosrstou a hladkosrstou.

CELKOVÝ VZHLED:

• malý elegantní pes, živý, dlouhonohý, s jemnou kostrou a jemnějším osvalením. Pohlavní dimorfismus je jen slabě vyznačený.

DŮLEŽITÉ POMĚRY:

• kvadratická stavba. Výška v loktech je jen mírně větší než polovina kohoutkové výšky. Hrudník je dostatečně hluboký.

POVAHA / TEMPERAMENT:

• aktivní, velmi veselý, není ani bázlivý ani agresivní. Povaha psů a fen se výrazně liší.

HLAVA:

• v porovnání s trupem malá.

MOZKOVNA:

• Lebka:
  vysoká, ale ne příliš široká (šířka v úrovni jařmových oblouků nepřesahuje hloubku lebky).
• Stop:
  jasně vyznačený.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

• Nosní houba:
  malá, černá nebo barvou odpovídající barvě srsti..
• Tlama:
  štíhlá a špičatá, mírně kratší než mozkovna.
• Pysky:
  tenké, suché, těsně přiléhající a tmavé nebo barvou odpovídající barvě srsti.
• Čelisti/Zuby:
  zuby malé a bílé. Nůžkový skus. V každé čelisti je povolena absence dvou řezáků.
• Lícní kosti:
  jen slabě vyznačené.
• Oči:
  poměrně velké, kulaté, tmavé, mírně vystouplé, posazené dostatečně daleko od sebe a hledící přímo vpřed. Oční víčka jsou tmavá nebo barvou odpovídají barvě srsti, těsně přiléhají.
• Uši:
  velké, tenké, vysoko nasazené, vztyčené.

KRK:

• dlouhý, suchý, vysoko nesený, mírně klenutý.

TRUP: 

• Hřbetní linie:
  rovnoměrně spadající od kohoutku ke kořeni ocasu.
• Kohoutek:
  lehce vyznačený.
• Hřbet:
  silný a rovný.
• Bedra:
  krátká a lehce klenutá.
• Záď:
  poněkud zaoblená a mírně spáditá.
• Hrudník:
  oválný, dostatečně hluboký, ne příliš široký.
• Spodní linie a břicho:
  vtažené břicho a slabiny vytvářejí hezky klenutou linii od hrudníku ke slabinám.

OCAS:

• kupírovaný (ponechávají se jen dva či tři obratle), vysoko nesený. V zemích, kde je kupírování zákonem zakázáno, je ocas ponechán v přirozené podobě. Nekupírovaný: šavlovitý ocas, neměl by být nesen níže než v úrovni hřbetu.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

• jemné a suché; při pohledu zpředu jsou hrudní končetiny rovné a paralelní.
• Plece:
  ramenní lopatky jsou středně dlouhé a ne příliš strmé.
• Nadloktí:
  vytváří úhel 105° k ramenní lopatce. Délka nadloktí je přibližně rovna délce plece (ramena).
• Loket:
  v linii trupu.
• Předloktí:
  dlouhé, rovné.
• Zápěstí:
  suché.
• Nadprstí:
  téměř vertikální.
• Přední tlapky:
  malé, oválné, nevtočené dovnitř ani nevytočené ven. Prsty dobře spojené a klenuté. Drápky a pružné polštářky jsou černé nebo barvou odpovídají barvě srsti.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

• při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné a paralelní, ale v postoji maličko širší než hrudní končetiny. Kolena a hlezna jsou dostatečně zaúhlená.
• Stehna:
  svaly jsou suché a dobře vyvinuté.
• Bérec:
  stejné délky jako stehno.
• Hlezna:
  dostatečně zaúhlená.
• Nadprstí:
  vertikální.
• Zadní tlapky:
  klenuté, maličko užší než přední tlapky. Drápky a polštářky jsou černé nebo barvou odpovídají barvě srsti.

POHYB:

• lehký, přirozený, rychlý. V pohybu zůstává hřbetní linie pevná, nehýbe se.

KŮŽE:

• tenká, suchá, dobře přiléhající.

OSRSTĚNÍ:

SRST:

• existují dvě variety plemene: hladkosrstá a dlouhosrstá.
• hladkosrstá varieta:
  krátká, těsně přiléhající, lesklá srst, bez podsady nebo lysin.
• dlouhosrstá varieta:
  tělo je pokryto středně dlouhou (3-5 cm), rovnou nebo lehce zvlněnou srstí, dobře přiléhající, která nezakrývá přirozený obrys těla. Srst na hlavě a na přední části končetin je krátká a těsně přiléhající. Výrazné praporce na zadní straně končetin. Tlapky mají dlouhou, hedvábnou srst, která zcela zakrývá drápky. Uši jsou pokryty silnou douhou srstí, vytvářející závěsy. Psi starší 3 let mají závěsy, které mohou zcela zakrýt vnější strany a špičky uší. Srst na trupu nesmí vypadat rozcuchaně ani být příliš krátká (méně než 2 cm).

BARVA:

• černá s pálením, hnědá s pálením, modrá s pálením. Také červená jakéhokoliv odstínu s nebo bez černého či hnědého překrytí. U všech barev jsou preferovány sytější odstíny. 

VÝŠKA A HMOTNOST:

• Výška v kohoutku:
  Psi a feny: 20 - 28 cm (tolerance +/- 1 cm).
• Hmotnost:
  Psi a feny: do 3 kg.

VADY:

• jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
• bázlivé chování.
• klešťový skus nebo vystupující řezáky.
• polovztyčené uši. Tento znak je u dlouhosrstých jedinců s těžkými závěsy na uších přijatelný, ale nežádoucí.
• nízko nasazený ocas.
• lysiny u hladkosrstých jedinců.
• příliš dlouhá nebo příliš krátká srst na trupu dlouhosrstých jedinců.
• malé bílé skvrny na hrudníku a prstech.
• jednobarevné černé, hnědé nebo modré zbarvení. Pálené znaky příliš velké nebo s tmavými odstíny.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

• agresivita nebo bázlivost.
• předkus, výrazný podkus. Absence 1 špičáku, absence více než 2 řezáků v kterékoliv čelisti.
• zavěšené uši.
• krátké končetiny.
• mnoho lysin u hladkosrstých jedinců.
• dlouhosrstí jedinci: absence závěsů na uších, kučeravá srst.
• bílá srst, bílé skvrny na hlavě, břiše a nad zápěstím; velké bílé skvrny na hrudníku a hrdle; přítomnost žíhaných znaků.
•  výška nad 30 cm nebo pod 18 cm.
•  hmotnost pod 1 kg.
• Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.